Podle Petry Koutské Schwarzové z Židovské obce v Praze je to rozdílnou metodikou práce. Zatímco obec vede záznamy o širším spektru projevů antisemitismu, policie sleduje jen ty, které skončily spácháním trestného činu.

„Autoři zprávy monitorují a hodnotí incidenty na základě návodu k identifikaci antisemitismu, který užívá například Agentura EU pro základní práva (FRA). Proto se statistika liší od oficiálních čísel policejního prezidia,“ vysvětlila Schwarzová.

Zpráva Židovské obce v Praze uvádí za loňský rok 234 zaznamenaných projevů antisemitismu.

Od verbálních útoků na internetu přes čmárání na zdech synagog či židovských hřbitovů až po obtěžování a fyzické napadání konkrétních lidí.

Policie potvrzuje rostoucí trend

Policie oproti tomu v roce 2014 evidovala jen 45 trestných činů s antisemitským podtextem. Převážně šlo o projevy sympatií k hnutí směřujícímu k potlačování práv a svobod člověka, kterých policie zaznamenala 35. I to však představuje výrazný nárůst oproti minulým letům.

Čeští Židé jsou některými skupinami vnímáni jako vyslanci Státu Izrael a jsou obviňováni za jeho politická rozhodnutíPetra Koutská Schwarzová

„V roce 2013 bylo zaevidováno 15 trestných činů a meziroční nárůst tak činí 200 procent,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

„Lze hovořit o trendu, který v Česku trvá již čtyři roky. V roce 2014 také vzrostly projevy tzv. nového antisemitismu namířeného proti Státu Izrael,“ poznamenala Schwarzová.

Bezpečnostní informační služba si je podle slov svého mluvčího Jana Šuberta problému vzrůstajícího antisemitismu v zemi vědoma. „Pro nás jako zpravodajskou službu je v tuto chvíli podstatné, že tyto nálady zatím nepřerostly hranici, za kterou by se měnily v násilné činy. Pokud by se tak stalo a v předstihu jsme získali informaci o přípravě nějakého protižidovského násilí, okamžitě informujeme policii,“ řekl v pondělí novinářům Šubert.

Doménou už není krajní pravice

Židovská obec klade vzrůst antisemitských nálad v ČR do souvislosti s vývojem na Blízkém východě, především s loňskou operací v Gaze.

„Čeští Židé jsou některými skupinami vnímáni jako vyslanci Státu Izrael a jsou obviňováni za jeho politická rozhodnutí,“ poznamenala Schwarzová. Zejména na internetu už zdaleka neplatí, že by byl antisemitismus výsadním znakem pravicového extremismu.

„Do jeho šíření se více zapojily i skupiny z levicového spektra a jednotlivci, kteří nemají žádnou prokazatelnou inklinaci k extremistickým skupinám,“ dodala Schwarzová. Podle mluvčí Malé však zejména levicové subjekty při hodnocení politiky Státu Izrael zdůrazňují, že jejich kritika není spojena s nenávistí k Židům.

Vedle antisemitismu se podle Malé v Česku stále výrazněji projevuje i islamofobie.