"Je to pro mne velká čest. Staronová synagoga je mimořádné místo a doufám, že tu do svých aktivit zapojím mnoho lidí," řekl americkému židovskému listu Forward šéf pražského chabadského střediska Manis Barash krátce poté, co ho Jelínkovo vedení obce ustavilo rabínem v prestižním svatostánku. "Je to skvělá příležitost k růstu," dodal duchovní, který má navíc spolu se dvěma dalšími mladými rabíny ze zahraničí vést i pražský rabinát.

Sidon: chasidé do Prahy nepatří

Sidon už v polovině července popsal agentuře Jewish Telegraphic Agency (JTA) své odvolání z postu pražského rabína i ze Staronové synagogy jako pokus o ovládnutí zdejší scény Chabadem. "Je to chasidská mesianistická ultraortodoxní sekta, která je velmi vzdálená myšlení pražské židovské komunity," prohlásil. Pražská komunita je finančně soběstačná, a právě proto je podle Sidona pro zahraniční sekty tak zajímavá.

Zatímco Sidon a Jelínek se před několika dny zavázali k mlčenlivosti, neboť spor má definitivně vyřešit izraelský rabínský soud, šéf pražského Chabadu Barash Sidonova obvinění v rozhovoru pro Právo příkře odmítl.

"Jsou to naprosto nesmyslná a šílená obvinění. Vůbec nechápu, jak je člověk jako Sidon mohl vypustit z úst," řekl. "On nebyl odvolán Chabadem nebo rabínem Barashem, ale zvoleným vedením pražské židovské komunity. A s tím by se už měl smířit. Možná je oceňován jako spisovatel nebo signatář Charty 77. Ale sesazen byl jako rabín."

Proti odvolání Sidona protestovali peticí i někteří věřící ze Staronové synagogy a v kritice Chabadu se rovněž odvolávali na neúctu k tradici tohoto prestižního svatostánku. I tyto argumenty ale Barash, pocházející z New Yorku a rodičů ruského původu, odmítá. "Co je ta tradice? Rabín, který nedělá svou práci? Do Staronové synagogy chodí jen turisté, ale skoro žádní místní věřící - i to je ta tradice?" namítá vzrušeně. "Já nebudu nic a nikoho ovládat. Budu jen rabínem, duchovním."

Autoři zabývající se světu uzavřenými židovskými fundamentalistickými organizacemi ale považují právě Chabad za nejschopnější sektu, která dotáhla k dokonalosti propletenec špičkových sociálních služeb, duchovního servisu, propracovaného systému shánění peněz a nemalého politického vlivu. Vůdcům lubavičského hnutí se dnes proto dvoří miliardáři z celého světa i státníci -od Billa Clintona po Vladimira Putina.

Přetahování věřících

Právě v postkomunistickém Rusku disponujícím více než miliónem Židů v desítkách komunit postoupili Lubavičští nejdále. Tamní rozmach má řadu pozitiv pro nejchudší - Chabad disponuje vývařovnami, školami, středisky pro důchodce, nově stavěnými synagogami atd. Série loňských reportáží JTA z Ruska ale dokládá, že právě tímto servisem Chabad zároveň velice účinně přetahuje věřící z jinak orientovaných judaistických směrů a komunit.

Tajemník celostátní Federace židovských obcí (FŽO) Tomáš Kraus považuje sesazení Sidona za "ukazatel, že komunita je zdravá a že je to živý organismus sestávající z různých lidí a názorů." Z převzetí moci lubavičskými chasidy strach nemá. "Chabad není členem FŽO, a navíc u nás je trochu jiná situace než v Rusku. Nebál bych se toho," shrnul pro Právo.

Expanze obsazování synagog

Určité nebezpečí ale vidí v Barashově působení ve Staronové synagoze. "Bylo prezentováno jako dočasné řešení, která má trvat dva roky. Myslím ale, že jakmile si lidé kolem Barashe zvyknou na prostředí synagogy, budou z něj jen velmi těžko odcházet. Řekl bych, že ji pak budou považovat za svou."

Obsazování synagog je přitom podle některých expertů považováno za výmluvnější ukazatel expanze Chabadu než relativně nízký počet vyznavačů jeho přísného a asketického pojetí životního stylu a náboženských předpisů "Jejich vliv nemůžete měřit počtem chlapíků v černých kloboucích," upozorňuje americký profesor židovských studií Samuel Heilman.

Kromě spirituality se ale kolem hnutí točí i velké peníze. Celosvětový početní stav sekty je odhadován jen v řádu desítek tisíc. Podle americké autorky knihy The Rebbe"s Army: Inside the World of Chabad-Lubavitch Sue Fishkoffové ale ročně utratí kolem miliardy dolarů (na 26 mld. Kč), v čemž nejsou započítány další desítky miliónů na rozsáhlé stavební projekty.

Newyorské ústředí tlačí na finanční soběstačnost jednotlivých chabadských misií. "Ve východní Evropě jim k penězům hodně pomohly restituce," řekl Právu člen pražské židovské obce, který si nepřál uveřejnění jména. "V Polsku, kde válku přežilo jen velmi málo Židů, Chabad uměle obnovil mnoho komunit, které pak restituovaly nemalý majetek."

Pražské muzeum je veliké lákadlo

České lákadlo, na které narážel i Sidon, má jméno Židovské muzeum v Praze. To je i přes vysoké vstupné (základní 300 Kč, zlevněné 200) nejnavštěvovanějším muzeem v ČR. Pražské obci ročně odvádí za pronájem synagog a dalších objektů přes 35 miliónů korun.

Ředitel muzea Leo Pavlát, který je i členem reprezentace pražské obce, považuje oficiálně udané důvody k odvolání Sidona za neprůkazné a zástupné - poukazuje například na to, že za pořádek, resp. nepořádek v inventarizaci svitků tór připisovaný rabínovi má ze zákona odpovědnost jeho rival Jelínek.

K možnosti, že personální rošáda souvisí s posilováním vlivu lubavičské sekty v Praze, se ale Pavlát odmítl jednoznačně vyjádřit. "Je zřejmé, že jde o hnutí, které je dobře etablováno v mnoha zemích světa. A má řadu velmi vlivných stoupenců," formuluje opatrně, tak jako i řada dalších oslovených lidí.

Připravený "puč"?

Zdroj Práva v obci je skeptický k tomu, že by šlo o předem nachystaný "puč" Chabadu. "Spíš to vypadá, že Jelínek po vítězství v osobním sporu se Sidonem zjistil, že nemá nikoho na jeho místo." Také Barash tvrdí, že mu možnost vést kázání v nejstarší synagoze v Evropě vyvstala až s červnovým odvoláním Sidona.

Již několik týdnů předtím ale podle důvěryhodných zdrojů přijel z USA do Prahy jiný lubavičský rabín. Barash Právu řekl, že šlo o jeho přítele, který již v Česku v minulosti působil. Na opakovanou otázku ale nakonec připustil, že i tento přítel má s jeho, Barashovým počínajícím angažmá ve Staronové synagoze, co do činění. "Pokud odejdu z chabadského centra, nahradí mě tam," řekl.

Barashovy vyhlídky může ještě teoreticky zhatit Sidonův úspěch u izraelské arbitráže. Sidon k prvnímu slyšení kvůli své náhlé hospitalizaci počátkem července neodjel. Tandem Jelínek - Barash tam ale naopak zamířil, a podle zprávy ČTK se dokonce setkal s izraelským prezidentem Moše Kacavem.