"Pokud Jiří Ovčáček tento článek nenajde do 30. června, tak z vlastní kapsy vypíšu cenu pro toho, kdo ten článek objeví. Protože vím, že vím na sto procent, že ten článek existuje, protože jsem ho sám četl," řekl v neděli v rozhovoru pro server Blesk.cz Zeman.

Jak vysoká částka to bude, nechtěl prezident předjímat. „Ale bude to částka dostatečná na to, aby motivovala archivního badatele a ten se pokusil tento článek najít,” dodal.

Dílčí články mají dokladovat morální selhání

Hrad přistoupil v minulých týdnech ke zveřejňování dílčích článků, které mají dokladovat Peroutkovo morální selhání po studiu časopisu Přítomnost. Do něho se pustil mluvčí Ovčáček na popud prezidenta Zemana. Ten v lednu na pražském fóru věnovaném holokaustu zmínil, že v době nástupu nacismu selhali intelektuálové, konkrétně i Peroutka.

Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček

Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Ten podle něj zveřejnil v Přítomnosti text „Hitler je gentleman”. Tento článek Ovčáček od té doby hledá, ačkoli historici i odborníci se shodli, že neexistuje. Zeman ho prý ale kdysi dávno viděl.

Ovčáček ho zatím nenašel, zatím ale místo toho uveřejňuje citace z Peroutkových článků, které mají dokazovat jeho morální selhání. Čtvrtý článek zveřejnil Hrad v úterý, aniž by to vyvolalo ohlas.

Peroutka byl naopak odvážný, shodují se historici

Odborníci i znalci Peroutkova díla vytrhávání jednotlivých citací i jejich programovou prezentaci coby čehosi morálně pokřiveného odmítají a naopak vyzdvihují, že Peroutkovy texty byly na svou dobu a cenzurní podmínky velmi odvážné.

Jeden ze zveřejněných textů byl koneckonců pro nacisty jedním z důvodů, proč Peroutka putoval v září 1939 do koncentračního tábora, kde byl vězněn až do konce války.

Dílo novináře, spisovatele, dramatika a kritika Ferdinanda Peroutky se stalo součástí zlatého fondu českého politického myšlení a publicistiky. Za první republiky řídil kulturně-politickou revui Přítomnost a přispíval do různých periodik v čele s Lidovými novinami. Za okupace odmítl spolupráci s gestapem a byl až do konce války vězněn v koncentračním táboře Buchenwald.

Po osvobození řídil jako šéfredaktor Svobodné noviny a týdeník Dnešek, věnoval se vlastní literární tvorbě a stal se poslancem Národního shromáždění za národní socialisty. Po komunistickém puči v roce 1948 autor monumentálního historického díla Budování státu emigroval, pak se usadil v USA. Byl jedním ze zakladatelů a do roku 1961 vedoucím českého vysílání Rádia Svobodná Evropa.