Vyplývá to z textu nedávného obvinění Dbalého a obou fiktivních poradců, tedy Zdeňka Čápa a Josefa Kantůrka, které má Právo k dispozici. První z nich si díky tomuto údajnému tunelu přišel v průběhu Dbalého šéfování nemocnici na více než 3,1 miliónu korun, druhý pak na necelé 1,3 miliónu. Sám Dbalý od nich podle policejního obvinění zpětně vyinkasoval dohromady přes jeden milión.

Detektivové v obvinění celé trojice vycházejí podobně jako u stíhání hlavní účetní Homolky Emilie Bialešové zejména z podrobného deníku, který si Dbalý po dobu svého působení v čele nemocnice vedl a o kterém už Právo obšírně informovalo. Z jeho zápisků podle vyšetřovatelů mimo jiné vyplývá, že smlouvy byly jen naoko a ani jeden z poradců ve skutečnosti pro nemocnici nic přínosného nedělal.

Schůzky kvůli úplatkům

„Schůzky mezi Dbalým a Kantůrkem byly zaměřeny pouze na předávání úplatků, případně faktur k proplacení,“ napsala policie do usnesení o zahájení trestního stíhání s odkazem na Dbalého zápisky. V nich totiž o možné práci obou „poradců“ pro nemocnici není ani zmínka, i když společných setkání si Dbalý poznamenal desítky.

„O důvěryhodnosti diáře nelze pochybovat, neboť si Dbalý zaznamenal i takovou drobnost, kdo podepisoval za nemocnici smlouvu o spolupráci s Čápem, přičemž údaj uvedený v diáři se shodoval s údajem uvedeným ve smlouvě,“ poznamenali policisté s tím, že realitě odpovídají i veškeré další záznamy z velmi pečlivě vedeného deníku.

S Čápem, kterého Dbalý poznal jako spolužáka při studiu MBA, se ředitel nemocnice scházel pravidelně v pražské restauraci La Bodeguita del Medio, od Kantůrka zase vybíral údajné „všimné“ často v botelu Admirál.

Vysvětlovat musí i nové vedení

Problémům s poradenskými smlouvami však v současné době čelí i nový ředitel Homolky Ivan Oliva. Ten po svém loňském nástupu do vedení nemocnice uzavřel napřímo několik kontraktů za poradenství, které mu měly pomoci s konsolidací a transformací nemocnice.

Celkově za šest měsíců Oliva nechal jednotlivým poradenským společnostem vyplatit zhruba 5,3 miliónu korun. Ze smluv, které má Právo k dispozici, ale vyplývá, že externí poradci s dvoutisícovou sazbou za hodinu práce byli využíváni i na činnosti, na které má nemocnice vlastní interní zaměstnance.
Např. společnost Filamenta, která měla podle smlouvy radit v souvislosti se změnami v řídicí struktuře nemocnice, tak fakturovala desítky hodin práce na mediálních výstupech pro novináře, sepisování dopisů pro poslance nebo na jednáních s finančním úřadem.

Oliva navíc při podpisu smluv porušil příkaz ministra zdravotnictví, podle kterého musí každý ředitel nemocnice v souladu se schválenou protikorupční strategií všechny zakázky nad půl miliónu korun vypisovat prostřednictvím otevřeného výběrového řízení.

„Snaha o maximální zrychlení interních postupů v rámci krizového řízení je sice lidsky pochopitelná, ale v žádném případě neopravňuje ředitele přímo řízených organizací k porušování příkazů ministra, jejichž účelem je maximální transparentnost a efektivita při nakládání s veřejnými prostředky,“ uvedla k tomu mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová s tím, že resortní náměstek pro ekonomiku David Kotris z toho hodlá ve vztahu k Olivovi vyvodit pracovněprávní důsledky.

Sám ředitel tuto výtku uznal. V tiskovém prohlášení nicméně zároveň odmítl další kritiku s tím, že jde o odvetu za ozdravné procesy, které na Homolce nastartoval. „Nebylo možné celé portfolio ozdravného procesu vykonávat jen prostřednictvím interních zaměstnanců. Krizový tým, složený z interních i externích spolupracovníků, provede nutné změny, připraví nové standardy a svou práci tím ukončí a vše předá do rukou interních zaměstnanců,“ prohlásil Oliva. Zároveň dodal, že v této souvislosti čelí cílené diskreditační kampani.