Všichni soudci NS na dohodu podle čtvrtečního vyjádření mluvčího Petra Knötiga přistoupili při vědomí své společenské zodpovědnosti a v zájmu zachování důvěry veřejnosti v soudní moc.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

NS loni v pilotním případu přiznal soudkyni z Brněnska zpětné dorovnání platu jednak kvůli nesprávně vypočítané platové základně, jednak kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení soudcovských mezd.

Vláda soudcům nabídla kompromisní dorovnání platů. Dohoda, kterou podle dostupných údajů patrně přijme většina soudců v Česku, výrazně omezí rozpočtové výdaje, jež by si jinak verdikt vyžádal.

Podle dohody se státem mají soudci dostat peníze za léta 2012 až 2014, o něž přišli kvůli nesprávně vypočtené platové základně, nikoli však peníze pozbyté kvůli tomu, že jim zákonodárci nepřiznávali trojnásobek základny. Stát by měl soudcům vyplatit 1,2 miliardy korun – ušetří až čtyři miliardy korun.

Rozhodne ještě Ústavní soud

Dohodu soudcům doporučilo shromáždění předsedů soudů. Sešli se právě na Nejvyšším soudu 11. února. Později dohodu podpořila také Soudcovská unie.

Otázku soudcovských platů ještě řeší ústavní soudci. Stížnost podal předseda Okresního soudu pro Brno-venkov Petr Jirsa. Týká se ale jen části loňského průlomového verdiktu NS.

Jde o zpětné doplacení peněz, o které soudci přišli kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení mezd. Naopak se nezabývá statistickým údajem, který stát podle NS chybně používal pro stanovení platové základny.

Případné rozhodnutí Ústavního soudu o Jirsově stížnosti se zřejmě dotkne jen soudců, kteří na dohodu nepřistoupí.