"Má-li být plně využit potenciál nových výzkumných center, nesmíme připustit destabilizaci stávajících výzkumných organizací," řekl Drahoš. Zcela v rozporu se situací ve vyspělých zemích se podle něho v tuzemsku masivně přesouvají veřejné zdroje, které by měly jít na výzkum a vývoj, do podnikatelského sektoru.

"V roce 2013 bylo 12 procent výdajů na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru pokryto domácími veřejnými zdroji. To je v Evropě po Maďarsku a Rumunsku nejvyšší podíl. Veřejné financování unijního podnikatelského sektoru přitom dosahuje v průměru jen šesti procent," uvedl Drahoš.

Poukázal také na trvající nízký podíl soukromých domácích zdrojů na financování vědy ve veřejných výzkumných institucích a vysokých školách. Podniky sice v roce 2013 investovaly ze svých zdrojů do tuzemského výzkumu a vývoje 29,3 miliardy korun, ale jen zhruba 700 miliónů připadlo na spolufinancování výzkumu a vývoje vysokoškolského nebo vládního sektoru.

Bělobrádek chce pro vědu nový impulz

Úřad vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) navrhuje pro příští rok uvolnit na vědu ze státní pokladny 28,7 miliardy korun, tedy téměř o dvě miliardy více než letos, a na rok 2018 až 29,9 miliardy korun. Akademie si má polepšit příští rok o 300 miliónů korun. Bělobrádek na sněmu řekl, že se úřad snaží, aby česká věda dostala nový impulz.

Projednávání analýzy o financování výzkumných center, která jsou nyní placena z evropských zdrojů, vláda ve středu odložila. Je jich celkem 48, z toho 32 už je kompletně dokončeno. Podle dokumentu nehrozí jejich zavírání, stát bude přispívat více než miliardou korun ročně na jejich provoz, až začnou všechna plně fungovat.

Sněm bude jednat také o mezinárodním hodnocení, na které se ústavy AV ČR připravují a které potrvá do letošního podzimu.