Setkání s mladším Davidem mají probíhat na různých místech, které matka nebude znát předem. Kvůli údajné nevoli chlapce by se setkání měla zúčastnit pouze ona bez dalších rodinných příslušníků.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Barnevern tvrdí, že mladší David jeví nevoli ke schůzkám. My máme zaznamenáno, že v březnu skončila schůzka objetím a David chtěl jít s mámou do místního zábavního parku. Což mu však na místě sociální pracovnice a pěstouni zamítli. Oni tvrdí, že společné schůzky celé rodiny možné nejsou s ohledem na děti. Ještě v lednu je ale sami navrhovali,“ tvrdí právník Michalákové Pavel Hasenkopf.

Setkání s Denisem Norové neumožní s poukazem na „údajné psychosomatické reakce“ chlapce. Po schůzce s matkou prý „negativně reaguje“.

Video

Eva Michaláková k setkání s premiérem Bohuslavem Sobotkou

Matka jej naposledy viděla loni v březnu. Na schůzku letos v březnu chlapec kvůli výše zmíněným důvodům nedorazil. Norská strana chce podle zástupců Michalákové Denise nechat vyšetřit.

Norská strana obdržela na Parlamentním shromáždění Rady Evropy i podklady k případu a usnesení Poslanecké sněmovny. Ta loni v prosinci vyzvala vládu, aby podnikla kroky k návratu chlapců, kteří jsou českými občany, do ČR. Následně do Norska směřovaly i dvě diplomatické nóty.

Případ se vleče čtyři roky

Norská sociální služba odebrala české matce a otci děti v květnu 2011 kvůli podezření ze zneužívání a zanedbávání. Policie případ odložila a obvinění nepadlo. Norský soud ale považoval zjištění za závažná a rozhodnutí sociální služby potvrdil. Nyní devítiletý Denis a šestiletý David vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Matka je chce získat zpět do své péče, zatím ale s odvoláními neuspěla. Podle dřívějšího vyjádření norské advokátky by rozhodnutí mohlo padnout do pololetí. Michaláková řekla, že termín zatím není znám.

V případu se angažuje i Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD). Ministerstvo práce a sociálních věcí před časem vyzvalo Michalákovou, aby nechala zástupce úřadu nahlédnout do spisu. Informace, které česká strana o případu má, jsou pouze od rodiny matky. Přesná stanoviska norské strany nikdo nezná, protože úřad Barnevern je nezveřejňuje.

Ministerstvo Michalákové také doporučilo, aby vznesla formální požadavek na zajištění co nejčastějších styků obou chlapců a požádala norské úřady, aby byla chlapcům zajištěna výuka českého jazyka. To matka během minulých let neučinila.

V případu panuje i nadále řada nejasností. Poměry v rodině Michalákových před tím, než jim norská sociálka Barnevernet v roce 2011 odebrala děti, byly takové, že by možná ke stejnému opatření sáhly i české úřady, uvedl před časem ředitel ÚMPOD Zdeněk Kapitán.