„Já jsem o tom dostala informaci od svých kolegů, kteří dělají právě oblast bezpečnosti a trestního práva. Je to informace stará dva dny, já jsem po tom více nepátrala, nemyslím si, že bych měla mít bližší informace,“ uvedla eurokomisařka, do jejíhož portfolia v Evropské komisi patří mimo jiné oblast spravedlnosti.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Jourová již před časem uvedla, že z Evropy zamířilo bojovat do Sýrie kolem šesti tisíc občanů.

Informace o tom, že by mezi nimi byli i Češi, se do této chvíle neobjevily. Jourová nicméně v rozhovoru upozornila, že fenomén odchodu radikálů „se rozšiřuje”.

„Šíří se různé spekulace, že se údajně první český občan připojil k islámským radikálům. Informaci jsme prověřovali a nelze ji rozhodně potvrdit,” reagoval na sociálních sítích Zaorálek.

Nevím, kde to vzala, říká Chovanec

Ani české bezpečnostní složky podle ministra vnitra Milana Chovance informací o připojení českého občana k Islámskému státu nedisponují.

„Už v minulosti jsme několikrát ověřovali informaci, že by tam někdo takový mohl být. Dokonce se objevovala informace, že by tam někdo z padlých mohl být Čech, ale nikdy se to nepotvrdilo. Naše bezpečnostní složky a tajné služby jako ÚZSI (rozvědka) a BIS (kontrarozvědka) velice pečlivě komunikují s partnery, protože nás to samozřejmě zajímá, a ani v této aktuální věci a ani v této minutě nemáme potvrzeno to, co říká paní eurokomisařka,“ řekl Právu Chovanec.

V minulosti bylo takové podezření vždy vyvráceno tím, že šlo o občana jiné země.

Milan Chovanec jako hejtman Plzeňského kraje

Milan Chovanec

FOTO: Milan Malíček, Právo

Doplnil, že zmiňovaná informace není složkami českého státu potvrzená. „Nevím, kde to vzala,“ komentoval vyjádření Jourové ministr vnitra s tím, že ještě během čtvrtečního odpoledne o věci hovořil se všemi bezpečnostními službami a ověřoval si to tvrzení.

„Není potvrzeno, že by jakýkoli Čech teď aktuálně byl ověřen našimi složkami, že bojuje na straně islamistů,“ dodal Chovanec.

BIS: Vyloučit to nelze, ale taková informace není

V podobném duchu jako Chovanec hovořil ve čtvrtek i mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert. Ten ale zároveň nevyloučil možnost, že nějaký Čech může například v Sýrii bojovat, i když tajné služby o nikom takovém nevědí. Jenže ani nemusí.

„Nelze garantovat, že by se například v Sýrii na té či oné straně neangažoval ani jediný náš občan. Jsou to otazníky, kterými se intenzivně zabýváme ve spolupráci s naší rozvědkou (ÚZSI) a zahraničními partnerskými zpravodajskými službami,“ poznamenal Šubert.

Uvedl také, že BIS nemá informaci o tom, že by někdo od nás veřejně deklaroval svůj cílený a vědomý odjezd do zahraničí směr Islámský stát.

„Na druhou stranu do hlavy nikomu nevidíte, a pokud se někdo rozhodne odjet do ciziny a nikomu o tom neřekne, není způsob, jak to zjistit,“ podotkl mluvčí BIS.
Upozornil, že navíc podle něj nikdo nemůže zabránit člověku, který je bezúhonný a není z ničeho podezřelý, aby opustil republiku.

Europol situaci monitoruje

O stále zvyšujícím se počtu občanů zemí EU bojujících především v Sýrii hovořil v nedávném rozhovoru pro Právo zástupce ředitele Europolu a někdejší policejní prezident Oldřich Martinů.

Podle odhadů této evropské policejní složky bojuje již nyní na Blízkém východě zhruba třicet tisíc lidí proti Bašáru Asadovi a jeho režimu v Sýrii. Z toho zhruba deset tisíc tvoří tzv. foreign fighters (zahraniční bojovníci) a asi polovina z nich může být z Evropy.

„V našich databázích evidujeme kolem 2600 osob, které jsou klasifikovány jako foreign fighters. Jsou to občané Evropské unie, kteří se buďto radikalizují doma, nebo vycestují do konfliktních zón, jako jsou Sýrie či Jemen, kde se podrobí výcviku a pak se vracejí zpátky,“ řekl Právu Martinů.