Článek
Dohnala odvolala v dubnu 2014 tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) kvůli údajným problémům v hospodaření vězeňství i ztrátě důvěry v to, že by dokázal vězeňství reformovat. Dohnal dále zůstává pracovníkem Vězeňské služby, ale musí být doma. "Jmenovaný fakticky neřídí výkon služby dalších příslušníků a současně nedochází k dlouhodobému výkonu služby jmenovaného v mimořádné kvalitě a rozsahu," uvedla Vězeňská služba ke snížení Dohnalova platu ve vyjádření pro ČT.
Bývalý ředitel však namítá, že svou práci nemůže vykonávat z donucení. "Ocitl jsem se v právním vakuu. Nemohl jsem být fakticky převeden do záloh, nebo ustanoven na jiné služební místo," popsal již dříve svou situaci. Rozhodnutí o snížení platu proto považuje za nezákonné, a chce se proti němu bránit u soudu. Nynější ředitel Ondrášek to komentovat nechtěl, uvedla ČT.
Žaloba pro nečinnost
Ministerstvo spravedlnosti doposud nerozhodlo o rozkladu Dohnala proti odvolání z funkce. Bývalý ředitel už loni tvrdil, že ministerstvo záměrně rozkladové řízení protahuje. Válková řízení loni přerušila, a to týden před uplynutím lhůty, v níž měla rozhodnout. Ministerstvo zdůvodnilo přerušení čekáním na rozhodnutí Generální inspekce bezpečnostních sborů, která prověřuje trestní oznámení Vězeňské služby ohledně údajně předražené zakázky z Dohnalovy éry.
V září 2014 Dohnal podal na ministerstvo žalobu pro nečinnost, ale soud zatím projednání žaloby nenařídil.
Vězeňská služba loni oznámila, že podle nezávislého auditu byla za Dohnalova vedení předražena o desítky procent zakázka na dodávku kuchyňských technologií za 22 miliónů korun. Válková kromě kuchyňského zařízení zmiňovala v souvislosti s údajným plýtváním penězi také investice do eskortních autobusů a stavbu věznice v Bělušicích. Dohnal tvrdil, že zmíněné zakázky s ním nijak nesouvisí a obdobné tendry podléhají schválení ministerstvem spravedlnosti.