Novela ústavy se rýsuje, na Zemana si ale poslanci netroufnou

Už několik měsíců zákonodárci v podvýboru pro ústavu projednávají návrhy, kterými chtějí změnit základní zákon státu. Ukázalo se, v jakých bodech projde ústava změnou a od čeho naopak politici upustili. Návrh nové ústavy by podle informací Práva mohl být hotov v létě.

Odpůrce nemá ve Sněmovně návrh na sjednocení způsobu jmenování předsedů a místopředsedů Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu. Prezident by je měl vybrat ze soudců tohoto soudu a k jejich jmenování již nebude potřebovat podpis premiéra.

Snadnější bude žaloba na prezidenta v případě, že jedna z komor parlamentu sezná, že se dopustil porušení ústavního pořádku nebo dokonce velezrady. Zatímco dnes je pro podání ústavní žaloby nutná třípětinová většina Senátu a souhlas Sněmovny, nově by mohly třípětinovou většinou zákonodárců podávat žalobu obě komory parlamentu zvlášť.

Mírnější by však mohla být případná sankce pro prezidenta na základě této ústavní žaloby. Ústavní soud by nově mohl uznat, že hlava státu porušila ústavní pořádek, avšak nutně by to nemuselo znamenat, že by ji zbavila mandátu.

Velkou šanci na schválení má také návrh soc. dem., aby bankovní radu České národní banky jmenoval prezident se souhlasem Senátu.

„Platilo by to pro příští volební období, nechceme vstupovat do pravomocí prezidenta, který byl už zvolen,“ řekl Právu šéf podvýboru pro ústavu Jeroným Tejc (ČSSD). Domnívá se, že taková změna by zajistila větší transparentnost.

„Pokud prezident je jediná osoba, která rozhoduje o složení tak vážné instituce, tak to není dobré: jednak že prezentuje pouze jeden ekonomický názor, a zadruhé že v přímých volbách může být zajímavé pro některé finanční skupiny podpořit některého z kandidátů právě kvůli složení bankovní rady,“ vysvětlil Tejc.

Poslanci by nově měli ztratit mandát při pravomocném odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Případ poslance Romana Pekárka (dříve ODS), který v roce 2013 nastoupil svůj pětiletý trest za korupci, ale mandát i plat poslance si ponechal, by se tak už neměl opakovat.

S tím však zcela nesouhlasí ODS. „Podle mého názoru by ke ztrátě mandátu měl být ještě souhlas Sněmovny kvalifikovanou většinou. Může dojít k situaci, kdy půjde o naprostou banalitu a bude odsouzen na dva měsíce, nebo se může jednat o trest za politické rozhodnutí,“ řekl Právu Marek Benda (ODS).

Nové upřesnění má v novele ústavy získat demise vlády. Do základního zákona státu chtějí poslanci jasně napsat to, co v praxi platí od nepaměti – v případě podání demise premiéra končí celý jeho kabinet.

Pravomoci vlády v demisi by se nově měly omezit – kupříkladu by nesměla prodávat majetek nebo privatizovat. Poslanec za TOP 09 Martin Plíšek navrhuje, aby vláda mohla rozhodovat o majetkových dispozicích do hodnoty půl miliardy korun. Vše nad 500 miliónů by musela schválit i Sněmovna.

Jasnou podporu má ve Sněmovně požadavek Senátu, aby mu ústava zaručila na projednávání zákonů o 30 dnů delší lhůtu, než tomu je doposud: namísto 30 dnů by měla horní komora 60. K návrhu má připomínky Plíšek. „Řekl bych, že 15 dnů navíc by mohlo stačit, ještě o tom povedeme diskusi,“ uvedl pro Právo.

Tejc odkázal na kritiku kritika, že zákony nejsou kvalitní. „Proto by bylo dobré, abychom dali Senátu více času na projednávání. Zákony chodí v balících. Senát nemá na každý zákon třicet dnů. Já jsem proto pro, aby se lhůta prodloužila o dalších třicet dnů. To už nás nespasí, většina zákonů ve Sněmovně se projednává tři čtvrtě roku nebo rok,“ řekl.

Shoda však panuje mezi většinou parlamentních stran na návrhu TOP 09, aby soudci Ústavního soudu mohli být voleni pouze jedenkrát. Funkční období by se však mohlo prodloužit z deseti na dvanáct let.

„Lépe to zamezí možným politickým vlivům na ústavní soudce od těch, co ho navrhují nebo návrh schvalují. Takto se potenciálně může soudce snažit vyjít vstříc těmto subjektům z toho důvodu, aby měl větší šanci uspět se svou nominací v dalším funkčním období,“ souhlasí s návrhem Jan Chvojka z ČSSD.

Proti je však ODS. „Jsme pro, aby se období opakovala a úřad měl ve svém rozhodování kontinuitu,“ reagoval Benda.

Většinovou podporu má zakotvení termínů pro volby do Senátu, obcí a krajů. „Mohlo by se to stanovit na druhý pátek a sobotu v říjnu,“ řekl Právu Tejc. Nyní termín vyhlašuje prezident, který je svázán jen několikatýdenním rozpětím.

Jeho ČSSD pak prosazuje také vytvoření stálých volebních obvodů. Pro tuto změnu však strana ještě shání podporu.

„Dlouhodobě považuji za problém, že se senátní obvody mění. Stává se tak, že někde volí lidé jednou za čtyři roky a někde jednou za deset let,“ řekl Tejc.

„Mám velké podezření, že se některé obvody mění účelově. Podle mě by bylo vhodnější měnit obvody jednou za dvacet let, pokud by došlo k výraznému přesunu obyvatel,“ dodal.