O pět miliónů přišli odboráři Plzeňského Prazdroje a o 6,5 miliónu jejich kolegové z odborového svazu pracovníků obchodu. Odborový předák pivovaru Bohumír Matas dokonce zaplatil za bezcenné papíry šest miliónů korun z vlastní kapsy.

Nereálné zisky

Podle státního zástupce nebyly zisky deklarované firmou reálné a pětice jejích manažerů nikdy neměla v úmyslu slibovanému zhodnocení dluhopisů dostát. Peníze vylákali z více než stovky klientů a nyní se zpovídají před Městským soudem v Praze z podvodu.

Matas se o zpackaném obchodu z roku 2004 nechtěl bavit. „Vše proběhlo v souladu s našimi stanovami,“ řekl pouze a zavěsil telefon.

Peníze vylákali z více než stovky klientů

Jak hospodaří vedení odborů Plzeňského Prazdroje, není možné z veřejných zdrojů zjistit. „To nikde nedohledáte. I když každá odborová organizace má právní subjektivitu, zveřejňovat výsledky hospodaření není její povinností. Zodpovídá se pouze svým členům, nikomu jinému,“ sdělil Právu předsedy Regionální rady odborových svazů Plzeňského kraje Jindřich Brabec.

Podle něho odbory v Plzeňském Prazdroji mají určité specifikum. „Je to samostatně evidovaná základní organizace mimo odborový svaz. Platí pro ni jen ta pravidla, která jim schválí konference základní organizace,“ dodal Brabec.

Pochybnosti může budit i původ šesti miliónů korun, které Matas do dluhopisů investoval ze svého. V té době i podnikal, ale firmy, kde měl vlastnický podíl, vykazovaly podle údajů v obchodním rejstříku v předmětném období buď finanční ztrátu, nebo mírný zisk v řádu desítek tisíc korun.

„Nejsou to makléři“

Předsedkyně druhé poškozené odborářské organizace Renáta Burianová několikamiliónovou pohledávku potvrdila. O tom, za jakých okolností se dluhopisy nakupovaly, ale nic nevěděla.

„Tohle se realizovalo za minulého vedení. V té době jsem ještě byla řadovým zaměstnancem odborového svazu a na jednání vrcholových orgánů jsem nechodila. Vím jen, že je v této souvislosti vedeno trestní řízení. Víc vám k tomu neřeknu,“ reagovala Burianová.

Podle ní se případy špatných investic klidně mohou stát. „Lidé ve vedení odborových svazů nejsou makléři, neorientují se ve finančních kruzích a nemají k dispozici odborníky, kteří by jim radili, kam investovat,“ prohlásila Burianová s tím, že zhodnocování peněz patří mezi důležité finanční příjmy odborářů.

Měli vylákat přes 70 miliónů

U soudu si bývalí šéfové představenstva CDC Martin Zach, Ján Hirjak, Petr Kaplan, Marek Orosz a Josef Pokorný vyslechli obžalobu, podle které vylákali od důvěřivců přes 70 miliónů korun.

„K zakoupení dluhopisů byli poškození motivování nereálným zhodnocením svých investic v podobě vysokých výnosů. Společnost u nich vzbuzovala dojem, že je silná a zisková s vysokým základním kapitálem, což dokládala zkresleným výsledkem hospodaření,“ stojí v obžalobě.

Peníze získané prodejem dluhopisů firma používala na půjčky pro společnosti personálně propojené s CDC, čímž je vyváděla z dosahu původní firmy.

Klientům přitom vedení CDC jako původní záměr své podnikatelské činnosti se slibovaným vysokým výnosem předkládalo písemný materiál „Projekt Březí“. Šlo o domnělé parcely pro výstavbu rodinných domů v obci Březí u Říčan o celkové rozloze 92 tisíc metrů čtverečních.

„V poškozených byl vyvoláván dojem, že se jedná o pozemky stavební, připravené k výstavbě, a tedy lukrativní, čímž byli poškození záměrně uváděni v omyl s úmyslem vylákat finanční prostředky, přičemž se jednalo a jedná o pozemky vedené v evidenci jako orná půda,“ zaznělo u soudu z úst státního zástupce.

Zach a spol. o tom prý dobře věděli, přesto s investory uzavírali smlouvy o převodech dluhopisů a získané peníze podle mínění žalobce od samého počátku nechtěli použít ke slibovanému podnikání a projektu v Březí. Vše nakonec skončilo v polovině prosince 2009 vyhlášením konkurzu na majetek CDC a následným obviněním šéfů firmy.