Úředníky čeká lov na prémiové body

Superúředník Josef Postránecký pro úředníky chystá složitý systém hodnocení, na jehož základě se jim přizná osobní příplatek. Ten může být v rozpětí nula až sto procent výše jejich tarifního platu podle oficiálních tabulek. Návrh už rozeslal ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) do připomínkového řízení.

Na stoprocentní příplatek má podle informací Práva dosáhnout pouze ten úředník, který si při služebním hodnocení vybojuje označení „vynikající všeobecně uznávaný odborník“. Od takového člověka se očekává plnění úkolů „vysoko nad rámec požadavků“.

Ostatní budou omezeni na 50, 30 nebo 10 procent tarifního platu v platové třídě, v níž je jejich služební místo zařazeno. Například ve dvanácté platové třídě při šestileté praxi bude rozdíl mezi stoprocentním a padesátiprocentním osobním příplatkem činit zhruba 11 tisíc korun. V páté platové třídě při stejné praxi to bude šest tisíc korun. Letos ještě úředníci hodnocení uniknou, protože vláda jeho první kolo odložila až na příští rok.

„S přijetím nařízení vlády nebudou spojeny žádné bezprostřední dopady na státní rozpočet, neboť osobní příplatek je i v současné době navázán na výkonnost státních zaměstnanců a toto pravidlo by mělo být správními úřady dodržováno,“ tvrdí Postránecký v odůvodnění.

Úředníci v navrženém systému mají být rozděleni do dvou skupin. V první budou ti, kteří byli zařazeni do 5. až 11. platové třídy, ve druhé budou úředníci s platem ve 12. až 16. platové třídě.

Hodnotit se budou hlavně správnost, rychlost a samostatnost rozhodování a z menší části dovednosti a znalosti předpisů. Zbytek pak připadne na dodržování kázně a zvyšování znalostí.

Výsledek hodnocení bude vyjádřen body, ke kterým se dojde složitým výpočtem. Závěr hodnocení bude znít: státní zaměstnanec dosahuje ve službě vynikajících, dobrých, dostačujících nebo nevyhovujících výsledků.

Pro stanovení osobního příplatku bude systém obdobný, nebude se však přihlížet k hodnocení kázně a vzdělávání.

„Osobní příplatek by měl být primárně přiznáván jako tzv. výkonnostní složka platu, měl by tedy zohledňovat především výkonnost státního zaměstnance, případně jeho znalosti a dovednosti,“ zdůvodňuje Postránecký.

Jeden z vyjednavačů ke služebnímu zákonu Martin Plíšek (TOP 09) návrh kritizuje. Podle něho takový systém hodnocení povede k tomu, že úředníci se budou chovat opatrně.

„Pokud navíc bude kladen větší důraz na rychlost, může to vést k nekvalitním rozhodnutím,“ řekl Plíšek Právu. Takové nastavení kritérií podle něj posiluje neodpovědnost úředníků za nesprávná rozhodnutí a hrozí formalistické rozhodování.

„Obávám se, že místo odpovědnosti a odbornosti dojde k honbě za čárkami, tedy za rychlost vyřízení. Myslím, že víc by se měla hodnotit kvalita,“ dodal poslanec. Upozornil, že při nesprávném postupu hrozí zásahy soudů.

Připomínky k systému hodnocení mají i budoucí služební úřady. Z jejich vyjádření, které se podařilo Právu získat, vyplývá, že ho považují za příliš složitý a nepřehledný.

Vadí jim třeba to, jak málo je v hodnocení oceňováno vzdělávání a absolvování odborných školení. Jeden z úřadů to považuje za „demotivující“, neboť jeden bod dostane úředník, který nějakou formou vzdělání projde, stejně jako ten, který žádné neabsolvuje, protože to po něm zrovna ten rok nikdo nepožaduje.