Ve svém vystoupení také ukázal, že sám se do podnikatelské psychologie nutit nemusí. Odmítnutí Miroslava Kalouska coby potenciálního ministra financí zdůvodnil slovy, že takovou hodnotu pro nás (Kalousek) nemá.

Ostatně není živnostenský duch cizí ani jiným soc. demokratům, kteří se nyní v zákulisí perou o zvýšení vlivu na tři ministerstva - dopravy, životního prostředí a pro místní rozvoj - proto, že právě těmito resorty teče nejvíc peněz z Evropské unie.

Zlí jazykové tvrdí, že ve zjitřených fantaziích politiků - nejen těch, kteří vlastní legitimaci ČSSD - se jako nejhodnotnější zjevují ta místa ve státní správě, kde si člověk může udělat rezervičku do dalších dnů, a když bude šikovný a bude mít dobré konexe, pak i zbohatne. Ale to jsou jistě pomluvy.

Faktem zase je, že triumvirát koaličních předsedů, který stál u zrodu odstupující vlády, se dal s jistou mírou zjednodušení nazvat intelektuálským. Neobstál a střídá ho trojice politiků s vyvinutým smyslem pro obchodování. V tomto ohledu se v těchto dnech rodí vláda živnostníků, v níž nebudou mít přednostní místo vize, kterými žije Vladimír Špidla. Co to ale pro českou společnost znamená? Možná větší stabilitu.

Víc než intelektuálů je přece jen spoluobčanů, kteří se o vize nezajímají, ale chtějí mít své jisté. Vláda vytvářená třemi pragmatiky by alespoň v počátcích mohla oslovit právě tuto většinu. Pak se uvidí, jestli je zaujme také obsahem svých činů, ale jelikož tento kabinet je jen na dva roky, mohou se pokusit jeho tvůrci kouzlit se sliby a realitou a vyzývat k podpoře svých stran ve volbách, aby mohli dodělat zbytek neuskutečněných úkolů.

Živnostník je existenčně závislý na dobré pověsti svého podniku a spokojenosti zákazníků. Jinak by neměl zisk. Pokud by občané na takovou dohodu s rodící se vládou po nějakém čase přistoupili a měli dojem, že v tomto krámku je obslouží dost dobře na to, aby tam nakoupili i příště, může být ruka v rukávě.

PRÁVO 20. července