Veškeré prostory parlamentu, stejně jako vlády a dalších státních orgánů, patří mezi chráněné objekty, jejichž bezpečnost permanentně zajišťuje policie. V případě parlamentu jde o ochrannou službu. Detaily akce a formu anonymní výhrůžky ale nechce policie komentovat.

„K souboru bezpečnostních opatření v Poslanecké sněmovně nebudeme sdělovat žádné informace,“ uvedl na dotaz Práva ředitel policejní ochranné služby Jiří Komorous. Dále dodal: „Odpovídají možným bezpečnostním hrozbám.“

Podle informací Práva prohledali policisté o víkendu veškeré prostory Sněmovny a jejího okolí i s pomocí cvičených psů, ale žádnou výbušninu nenalezli. Právě cvičené psy na vyhledávání výbušnin používá policie zejména při prohledávání rozlehlých objektů. A mezi ně Sněmovna čítající pět budov patří. Psy jinak používá policie pravidelně k prohledání prostor před každou schůzí dolní komory.

Osobní kontrola zaměstnanců

Ochranná služba nechtěla v tomto případě nic podcenit a vyhodnotila situaci jako rizikovou. Přijala proto některá opatření, která stále trvají.  Spočívají např. v přísném režimu, který se – s výjimkou zákonodárců – týká všech zaměstnanců Sněmovny či poslaneckých asistentů, kteří jinak osobní kontrole nepodléhají a vstup do objektů mají zajištěn pomocí identifikační karty.

Nyní musejí všichni procházet bezpečnostním rámem, jejich zavazadla projíždějí rentgenem a všechna auta s výjimkou poslaneckých parkující ve sněmovních garážích jsou podrobena důkladné prohlídce.

Výhružky jsou běžné

Poprvé čelila Sněmovna anonymní hrozbě v lednu 1993 při prezidentské volbě. Neznámý volající tehdy oznámil uložení semtexové trhaviny v jedné z kamer snímajících jednání. Výhrůžky tehdy sedmašedesátiletého nevidomého oznamovatele, který v dalším telefonátu uvedl své jméno i adresu, se ale po důkladné prohlídce nepotvrdily.

Různé výhrůžky politikům nejsou v Česku až tak neobvyklé. Třeba loni v říjnu policie musela vyklidit sídlo Babišova ministerstva financí kvůli anonymu hrozícímu uložením bomby.  Neznámý pachatel také loni v listopadu rozeslal na ministerstvo financí a vnitra i na Hrad či Úřad vlády obálky s neznámou látkou. V případě vnitra a financí šlo skutečně o jed, v ostatních případech šlo o neškodný prášek.

Zastrašování čelili i politici

Loni v říjnu pak anonym hrozil rozšířením eboly na veřejných místech v Česku.  Vlastní zkušenosti s výhrůžkami mají i další politici. Třeba v lednu 2012 anonym hrozil několika poslancům smrtí, pokud podpoří zákon o církevních restitucích.

Výhrůžky smrtí si zažili např. i dva někdejší soc. dem. přeběhlíci Michal Pohanka a Miloš Melčák, které kvůli tomu permanentně hlídala právě ochranná policejní služba.  Zastrašování bombou či zastřelením zažili také třeba někdejší premiér Jiří Paroubek (ČSSD), exministr vnitra Ivan Langer (ODS), který kvůli nim nechal na čas odvézt svoji rodinu do zahraničí, nebo někdejší šéf české diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL).