Právě o navázání spolupráce mezi norskými a českými sociálními úřady usilovala česká diplomacie i předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Obě země totiž ke spolupráci nezavazuje žádná vzájemná mezistátní smlouva a Norsko není členem EU.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„My po Norech z hlediska práva nic chtít nemůžeme, protože nemáme žádné společné mezinárodněprávní závazky,“ potvrdil Právu Kapitán. Že jednání proběhne, je z norské strany výrazem dobré vůle. „Ovšem tak, jak to rychle začalo, to může i rychle skončit,“ upozorňuje zároveň ředitel Kapitán.

Kromě pracovníků Barnevernetu se má sejít také se zástupci ministerstva pro děti, sociální začleňování a rovné příležitosti a s guvernérem okresu, ve kterém se bude o případu Michalákových rozhodovat. Doprovázet ho bude český velvyslanec v Norsku.

Kapitánově cestě do Norska předcházela od loňského roku diplomatická aktivita českého ministerstva zahraničí i osobní iniciativa premiéra, který oslovil dopisem norskou předsedkyni vlády Ernu Solbergovou.

Jedině na základě rozhodnutí soudu by měly být děti vrácenyZdeněk Kapitán, ředitel ÚMPOD

Odpověď však žádné zázračné řešení případu nenaznačuje. „Z odpovědi nepřímo vyplývá, že jde o otázky, které jsou předmětem probíhajícího řízení, které vede matka před norskými úřady sociální péče o děti, a dále, že norské vládě ani jejím jednotlivým členům nepřísluší do těchto řízení zasahovat,“ přiznal už dřív premiér Sobotka. Jednání na úrovni úřadů však norská strana přece jen umožnila.

Rozhodnutí norských soudců musíme respektovat

Podle Kapitána je třeba vycházet z toho, že případ bude rozhodován v Norsku a české úřady budou muset rozhodnutí těch norských respektovat.

„Pokud se na to má jít právními prostředky, pak je situace taková, že na základě rozhodnutí soudu byly děti odebrány a jedině na základě rozhodnutí soudu by měly být vráceny. Jurisdikci norských soudů nikdo nezpochybňuje,“ uvedl Kapitán.

Jak dlouho jednání v Norsku potrvají, nechce předjímat stejně jako jejich výsledek.

Barnevernet odebral Michalákové a jejímu tehdejšímu manželovi syny, dvouletého Davida a šestiletého Denise, v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z pohlavního zneužívání.

Česko slíbilo dohlížet na péči

Ačkoli policie vyšetřování zastavila, v únoru 2012 norské úřady zbavily rodiče práva na péči a odvolání matky tamní soudy odmítly. V listopadu 2013 se obrátila i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který loni její stížnost nepřijal.

V Česku se na podporu matky zvedla vlna solidarity, do pomoci se zapojili parlamentní i evropští poslanci, právníci či aktivisté.

Stát se norské straně oficiálně zaručil, že budou-li synové Evy Michalákové vydáni do Česka, zdejší sociální služba bude garantovat stoprocentní dohled nad péčí o jejich bezpečný a zdravý vývoj.