V ní se za ministerstvo spravedlnosti fakticky vzdává pravomoci mluvit šéfům soudů do výběru kandidátů, které ministrovi spravedlnosti navrhnou. Doteď je ministr může bez důvodu odmítnout a na Hrad k jmenování prezidentem republiky poslat jen jména, se kterými souhlasí.

Tento pro všechny soudy v ČR závazný interní předpis, který by podle Válkové mohl začít platit už od 1. dubna, zavádí výběrová řízení na funkce soudců ve všech okresech a také u správních soudů v krajích. Jak na to bude
reagovat její nástupce v úřadě Robert Pelikán, se teprve ukáže.

Mají vyhlásit přijímací zkoušky

Ministryně se snaží sjednotit výběr budoucích mužů a žen v taláru na všech soudech tak, jak už několik let úspěšně funguje u Městského soudu v Praze při výběru obvodních soudců. Zatímco nyní navrhují jednotlivé soudy kandidáty na jmenování z řad svých justičních čekatelů či asistentů, nově by měli předsedové krajských soudů vyhlásit na post okresního soudce jakési přijímačky. Jejich výsledky by pak byly pro ministra závazné.

„Myslím si, že je to dost omezení pravomocí ministra spravedlnosti, a já jsem si je chtěla omezit. Ať je to v rukách předsedů krajských soudů, ale ať je to spravedlivé a jednotné. Výběr soudce by měl probíhat stejně v Praze jako v Plzni, tak v Ostravě,“ řekla Právu ministryně, která od pondělí bude už jen řadovou poslankyní ANO. Tyto konkursy na soudce budou navíc otevřené pro všechny, tedy i uchazeče mimo soud z řad například advokátů, státních zástupců či notářů.

Test, pohovor a psycholog

Všichni musejí splňovat podmínky, tedy mít 30 let, čistý rejstřík, vystudovaná práva a za sebou justiční či advokátní nebo notářské i exekutorské zkoušky. Součástí výběrového řízení bude podle Válkové velmi náročný písemný test připravený Justiční akademií ČR. Ti, kteří jej nejlépe zvládnou, pak absolvují ústní pohovor u pětičlenné komise složené ze soudce Nejvyššího soudu, šéfů daného krajského i okresního soudu, člena soudcovské rady a zástupce ministerstva spravedlnosti.

Nakonec adepty čeká psychologicko-diagnostické vyšetření. Za všechny části řízení dostávají uchazeči body a ti s nejlepším hodnocením pak budou mít šanci stát se soudci. „Jde o výběrová řízení na kandidáty na funkci soudců. Organizace i výsledky těch řízení jsou plně v rukou předsedů krajských soudů, kteří pak sami rozhodnou, kdo z úspěšných kandidátů by byl k jakému soudu přidělen. Ministr je navíc výsledkovým pořadím z výběrového řízení vázaný,“ řekla Právu Válková.

Vše probírala i s Pelikánem

Doplnila, že předsedové krajských soudů tím získají velké pravomoci a ministr spravedlnosti jim fakticky nebude moci do výběru soudců mluvit.

Jedinou výjimkou, kdy může ministr do věci zasáhnout, je situace, že šéf resortu zjistí v období od konce výběrového řízení do návrhu na jmenování vybraného uchazeče o této osobě závažné skutečnosti, které se neslučují s funkcí soudce. Přestože podle plánů ministryně by instrukce měla platit od počátku dubna, všechna dosavadní započatá řízení o jmenování soudců budou prý dokončena s termínem do 30. června.

Robert Pelikán

Robert Pelikán

FOTO: Petr Horník, Právo

To znamená, že všechny kandidáty, které do té doby předsedové soudů navrhnou, bude ministerstvo respektovat. Všichni, kteří ale budou navrženi po 1. červenci, by podle záměrů ministryně už měli projít výběrovým řízením.

Zmíněná „Instrukce o výběru kandidátů na funkci soudce okresních a krajských soudů“ je podle Válkové dočasnou úpravou na překlenovací období, než v rámci reformy justice připraví resort a následně vláda i parlament přijmou komplexní novelu zákona o soudech a soudcích. Jenže to klidně může trvat i dva roky, jak připustila sama Válková.

Instrukci probírala i se svým nástupcem Robertem Pelikánem, který prý nyní čeká, až dostane od soudů připomínky, aby je zapracoval.

Podpořila ji unie

Její záměr podpořila už i Soudcovská unie. „Je to velmi provizorní a kompromisní řešení, o které jsme ale stáli,“ uvedla k tomu šéfka unie Daniela Zemanová s tím, že jde o potřebné sjednocení systému.

Nejednotný je nyní i výběr krajských soudců, kteří mají na starosti trestní či civilní řízení. Zákon jej neupravuje a záleží na jednotlivých předsedech krajských soudů, zda vyhlásí výběrové řízení, nebo si uchazeče vytipují zvenčí či si jej vyberou na nižším soudu.

Problém s instrukcí nemá logicky ani šéf Městského soudu v Praze Libor Vávra, který zrovna nedávno už jedno podobné výběrové řízení na okresní soudce vedl.

Naopak velmi rezervovaně se k instrukci staví kolegium předsedů krajských soudů. O této věci jednali v úterý a jejich krátké a jasné stanovisko Právu sdělil právě Vávra: „Výběr soudců musí být upraven zákonem, nikoli podzákonnou normou.“