Zatímco představeného zákon definuje jako vedoucího zaměstnance, který vede podřízené – a jedná se o odborné náměstky, ředitele sekcí, odborů i oddělení na ministerstvech, Úřadu vlády a správních úřadech – funkce ve straně přesně definovaná není.

Zákon se dotkne prakticky všech politických stran. Viditelněji pak zřejmě ČSSD – podle informací Aktuálně.cz si proto Lidový dům nechává od právníků vypracovat analýzu.

Pojistka pro Arnoštovou

Z postu náměstkyně pro legislativu možná k 1. červenci bude muset odejít z ministerstva zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová, která se na březnovém sjezdu strany uchází o post místopředsedkyně. Podle informací Práva pro ni však ČSSD už vymyslela pojistku. Pokud by Arnoštová získala funkci ve vedení strany, stala by se na zdravotnictví politickou náměstkyní, na kterou už se omezení nevztahuje.

Z veřejně známých jmen se pak také odchod z úřadu nebo položení funkce týká člena ÚVV soc. dem. a náměstka ministra školství Petra Hulinského. Ten ještě jasno, co bude dělat, nemá. „Otázka je to zajímavá, nicméně není aktuální,“ řekl Právu.

„Tento problém se bude týkat stovek a stovek lidí, nejde jen o ČSSD,“ podotkl. Služební zákon si prý velmi dobře nastudoval. Představení úředníci podle jeho mínění nebudou moci být nejen delegáty celostátních sjezdů nebo regionálních konferencí, ale ani ne třeba jen členy výborů místních organizací.

ANO a lidovci to řešit nemusí

Hnutí ANO ani lidovci prý potíže nemají. „Na ministerstvu financí není podle mých informací žádný člen hnutí, aspoň ne s mým vědomím, takže to nevidím jako problém,“ řekl Právu šéf ANO Andrej Babiš. Místopředseda KDU-ČSL Roman Línek také znepokojen není. „Je to prostě legislativa. Dokud je platná, tak se musí dodržovat. Myslím, že se to týká jednotlivců. Není to věc, která by kdy mohla ochromit konání sjezdu,“ řekl Právu.

Ustanovení se nelíbí šéfovi KSČM Vojtěchu Filipovi. Připomněl, že on pro zákon ruku nezvedl. „Je to v rozporu s ústavou. Mohli bychom navrhnout ústavní stížnost, pokud to tedy do té doby nezměníme normální novelou. Ale nemohu se právně vyjádřit k textu, který nedržím před sebou. Ten výklad považuji za zmatečný,“ řekl Právu.

Pokud úředníci souběh funkcí ve státní správě a politické straně do 1. července nevyřeší, hrozí jim propuštění. Na úřadech totiž budou moci být vedoucí pracovníci pouze nestraníci či řadoví členové bez jakékoli funkce.

Dojde na soudy?

„Měla by existovat politická zdrženlivost, z čehož plyne, že zákon by se měl vztahovat na jakékoli funkce. Představený tak nesmí být ani delegátem sjezdu, neboť jakmile se jej účastní, tak se podílí na politické vůli,“ uvedl Právu odborník na správní právo a vysokoškolský pedagog Pavel Mates.

„Státní správa nemá svou vlastní vůli, realizuje vůli státu bez ohledu na to, kdo je v dané chvíli u moci,“ vysvětlil.

V konečném důsledku by však podle něj mohly tuto otázku rozlousknout soudy. „Nakonec – jako příklad – může soud říci, že pokladník není politická funkce. Myslím nicméně, že smysl zákona je zkrátka v co nejdůslednějším oddělení politických stran od státní správy,“ doplnil.

Přesný právní výklad zákona však ministerstvo vnitra ještě připravuje. Shodou okolností všechny vládní strany pořádají své volební sjezdy ještě před účinností tohoto ustanovení, takže se při výběru delegátů nemusejí na jejich zaměstnání ohlížet.

Podle vnitra není problém

Ministerstvo vnitra tvrdí, že jako výkon funkce ve straně nelze hodnotit výkon jednorázové funkce, která není spojená se členstvím v orgánu strany nebo nemá trvalý charakter ani funkční období. Tedy že delegáti se na své působení ve vedoucích pozicích úřadů ohlížet nemusejí.

„Typicky je třeba rozlišit dva případy vnějškově stejné funkce: pokud je někdo ad hoc zvolen delegátem nějakého orgánu politické strany (typicky sjezdu strany), ale v rámci funkce delegáta nevykonává jiné funkce v rámci sjezdu než ,řadového delegáta’,“ sdělila Právu šéfka komunikace vnitra Lucie Nováková.

Z ústavních důvodů s ohledem na politická práva lze podle ní dovodit, že se o funkci ve smyslu zákona nejedná. „Pokud by ale někdo byl zvolen ,stálým delegátem’ sjezdu, již by se o funkci ve smyslu zákona pravděpodobně mohlo jednat,“ uvedla.

Za politickou funkci však lze podle vnitra považovat i kupříkladu předsedu návrhové komise sjezdu, která formuluje politická stanoviska.