I když zmíněnou petici podepsaly již tisíce našich občanů a další podpisy přibývají každým dnem, mluvíme v dopise pouze svým jménem a vyjadřujeme názory právě tak soukromě, jako je vyjádřil svým podpisem pod peticí sedmi premiérů bývalý prezident Václav Havel.

V našem dopise je vyjádřena plná podpora postoji Francie a je v něm vyjádřena také naděje, že tento pevný a uvážlivý postoj přispěje ke zchlazení hlav válečníků, a to na obou stranách Atlantiku. V dopise ujišťujeme francouzskou vládu, že postoj české vlády, Senátu a parlamentu nemá mandát voličů, ba přímo odporuje, podle všech výzkumů veřejného mínění, názorům většiny českých občanů.

Proč byl tento dopis napsán? Také nás se pochopitelně dotkl slovník, který zvolil na adresu východních zemí francouzský prezident, když hovořil o tom, že tyto země propásly příležitost k mlčení. Přeslechl asi, že to, co se dnes ozývá z vysokých politických kruhů bývalých satelitů SSSR, není hlas obyvatel těchto zemí.

Většina lidí má až po krk argumentace, která se v ničem nezměnila od propagandy uplynulých čtyřiceti let. Pouze místo neomylného, pokrokového a neporazitelného Sovětského svazu zde máme neomylné, pokrokové a neporazitelné Spojené státy. Už zase náš přítel nejvěrnější zbrojí jenom proto, abychom my mohli v klidu a míru tvořivě pracovat (viz článek místopředsedy vlády Mareše, Právo 3. března).

V našem dopise ujišťujeme francouzskou vládu, že na rozdíl od současné české politické elity může plně spoléhat na podporu mnoha lidí v naší zemi, kteří s jejím postojem vřele sympatizují. V dopise sice nepoužíváme v souvislosti s jednáním našich politických činitelů přímo výrazu "flagornerie" (patolízalství), ubezpečujeme však, že za projev suverenity naší země nepovažujeme pomoc naší republiky Spojeným státům a Velké Británii při demontáži mezinárodního práva.

Napsali jsme dopis proto, že máme krajní výhrady vůči politice zemí, které napřed prodají Iráku zbraně, poté ho pod dohledem pečlivě odzbrojí, aby ho nakonec mohly o to beztrestněji přepadnout. Taková politika prostě nesmí být přijata jako norma mezinárodního práva. Vedlo by to k demontáži jakéhokoliv práva vůbec, k politice terorismu provozovaného na úrovni celých států či jejich bloků. A dnešní česká vláda nemá mandát činit kroky, jejichž nebezpečné důsledky ponesou své květy zla v době, kdy ona už dávno nebude u moci.

Je stále zřejmější, že Rada bezpečnosti OSN svůj souhlas k demontáži mezinárodního práva nedá. Česká jednotka pak bude ve válce bez mezinárodního mandátu, tedy v pozici agresora, který se sám postavil mimo zákon. Politická elita nemá právo naše vojáky takové situaci vystavit. Také proto, ze starosti o osudy a především pověst našich vojáků, jsme svůj dopis francouzské vládě odeslali.

(Autor je sociolog)