Dosud se dřívější odchody do důchodu týkají jen horníků, kteří fárali před rokem 1993 a potřebný počet směn odpracovali před rokem 2009.

„Práce horníků je velmi těžká a specifická. Proto si také tato skupina zaslouží specifické zacházení. Nesdílím obavu některých členů vlády, že by šlo o precedent, na jehož základě by se změn v penzijním zabezpečení domáhali pracovníci jiných oborů,“ uvedl vicepremiér.

Bělobrádek také připomněl, že povolání horníka v černouhelném dole je velmi specifické a má jen velmi těžko srovnání s jakoukoliv jinou činností. Chce však, aby se také zaměstnavatelé podíleli na životní úrovni lidí, kteří odejdou dříve do penze.

„Měli by dělat zvláštní fondy, aby ti lidé měli přilepšení na penzi, a stát k tomu musí udělat podmínky,“ poznamenal a dodal, že změna důchodového systému bude složitější a stát ji musí řešit systémově.

Horníci umírají dříve

Předseda Odborového svazu pracovníků v hornictví, geologie a naftovém průmyslu Jan Sábel připomněl, že názor horníků se opírá o čtyři zdravotní studie, které už vláda dostala.

„Ve všech těch materiálech je zcela jednoznačně řečeno, že zdraví horníků je velmi narušováno pracovním prostředím, že se dožívají zhruba o 5,8 let v průměru méně než běžná populace v Česku,“ nastínil.

Podle předseda hornických odborů OKD Jaromíra Pytlíka má Česko v rámci Evropy pro horníky nejhorší důchodový systém a přitom jedny z nejtěžších podmínek.