Ministr pro lidská práva a šéf vládní legislativy Jiří Dienstbier (ČSSD) už sepsal novelu zákona o střetu zájmů, kterou tento týden rozeslal ostatním resortům k připomínkám. Její podstatou je, že politici budou muset přiznat majetky hned při vstupu do veřejných funkcí, ne pouze každoroční přírůstky.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Zákon už téměř pět let od poslední velké změny zahrnuje šéfa hradní kanceláře mezi tisícovky politiků od obcí přes kraje až po vládu a parlament i vysoké úředníky. Jenže kancléři, na rozdíl od ostatních funkcionářů, už nestanoví, komu by měl své přiznání zasílat. A právě v tom je pověstný čertík.

Náprava chyby

Mynář stejně jako i jeho předchůdce Jiří Weigl v době prezidentování Václava Klause tak – nikoli vlastní vinou – mohli zákon upravující mantinely chování pro vybranou skupinu lidí ve významných funkcích v klidu ignorovat.

Dienstbierova novela tuto chybu napravuje a výslovně uvádí, že prezidentská kancelář vedle třeba kanceláří obou parlamentních komor, centrální banky, úřadu ombudsmana, Nejvyššího kontrolního úřadu, krajských, městských a obecních úřadů patří mezi evidenční místa, která mají shromažďovat přiznání a následně je zasílat do nově chystaného centrálního registru zřizovaného ministerstvem spravedlnosti.

Novela nově zavádí povinnost sepsat majetek, s nímž dotyční funkcionáři vstoupili do veřejných funkcí. Současně zvyšuje dosavadní padesátitisícovou pokutu za porušení zákona na pětinásobek.

Přiznání pak bude muset kancléř učinit – stejně jako dosud všichni ostatní funkcionáři – také po odchodu z funkce.

Pokuta čtvrt miliónu

Pokud změna zákona projde celým legislativním kolečkem a začne platit podle plánu příští rok na podzim v den konání krajských voleb, bude proto nucen i Mynář detailně popsat k tomuto datu své majetkové poměry, o nichž dosud ne vždy ochotně hovořil.

Zejména o své pražské vile na lukrativním místě, kterou pořídil za 5,5 miliónu, či o komerční nemovitosti pod Hradem, u níž odhad dosahuje desítek miliónů.

Vila v pražských Strašnicích, kterou koupil za 5,5 miliónu korun Vratislav Mynář.

Vila v pražských Strašnicích, kterou koupil za 5,5 miliónu korun Vratislav Mynář.

FOTO: Milan Malíček, Právo

Bude tedy muset uvést, nejen zda vedle své hradní funkce podniká (má například lyžařský areál v Osvětimanech), jaké vlastní nemovitosti, včetně jejich ceny, movitosti nad čtvrt miliónu korun, cenné papíry a dluhy nad sto tisíc.

„S nejasnostmi kolem zákona o střetu zájmů jsme se setkali několikrát, a je proto dobře, že se nejasný výklad napraví,“ řekl Právu Radim Bureš z nevládní protikorupční organizace Transparency International (TI).

Je dobře, že tyto mezery zmizí a že po všech těch skandálech, které proběhly, bude jasné, že se týká i kanceláře prezidenta republikyRadim Bureš, Transparency International

Podle něj TI opakovaně v minulosti upozorňovala ministerstvo spravedlnosti na nejasnosti, koho všeho se zákon týká, avšak resort se k zákonu nijak nehlásil. Bureš tvrdí, že dosavadní zákon je srozumitelně sepsaný, pokud jde o ústavní činitele a komunální politiky, ale v případě některých dalších funkcionářů je nejasný.

Týká se totiž také šéfů ústředních orgánů státní správy, šéfů organizačních složek státu, k nimž patří právě prezidentská kancelář, Úřadu na ochranu osobních údajů, Rady Českého telekomunikačního úřadu, NKÚ, bankovní rady ČNB, veřejného ochránce práv, členů rozhlasové a televizní rady i šéfů bezpečnostních sborů.

Dům na Jánském vršku v Praze (uprostřed), který patří hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi.

Dům na Jánském vršku v Praze (uprostřed), který patří hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi.

FOTO: Petr Horník, Právo

„Je dobře, že tyto mezery zmizí a že po všech těch skandálech, které proběhly, bude jasné, že se týká i kanceláře prezidenta republiky,“ uvedl Bureš v narážce na nejasnosti kolem Mynářových majetkových poměrů.

Kalousek je pro

Se zpřesněním a rozšířením zákona o střetu zájmů souhlasí také šéf sněmovního ústavně-právního výboru a člen imunitního výboru Jeroným Tejc (ČSSD). Právě imunitní výbor podle zákona shromažďuje a zpřístupňuje přiznání poslanců, ministrů a další řady funkcionářů-nepolitiků.

„Je až s podivem, že zákon, který byl několikrát měněn, funguje alespoň tak, jak funguje,“ řekl Právu Tejc. Dodal, že revizi si v každém případě zaslouží.

„Z logiky zákona plyne, že funkce vedoucího prezidentské kanceláře – bez ohledu na toho, kdo ji zastává – je natolik významná pozice, že by se jí měl týkat,“ uvedl Tejc s tím, že dosavadní znění tomu ale jednoznačně neodpovídá. S jejím zněním problém nemá. „Je dobře, že se jak zpřesní, tak rozšíří,“ poznamenal.

Koalice soc. dem., ANO a lidovců považuje novelu zákona o střetu zájmů za natolik důležitou, že ji má ve svém programu. Ostře proti změně není ani opozice.

„Nějaký zásadní problém v tom nevidím,“ řekl Právu šéf klubu TOP 09 Miroslav Kalousek na otázku, zda je správné, aby vybraní činovníci zveřejňovali svůj majetek i při nástupu do funkcí.