Jako klempíř trávil denně na střechách i šestnáct hodin. Jednoho dne však jeho tělo řeklo dost. „Omdlel jsem při práci a spadl z třináctimetrové výšky,“ vypráví dvaačtyřicetiletý muž. Když se přes těžká zranění nakonec v nemocnici probral, lékaři mu sdělili, že zbytek života pravděpodobně stráví na vozíku.

On však bojoval a po půl roce rehabilitací mohl odejít domů, sice s berlemi, ale po svých. Dnes má ochrnutou jednu nohu, funguje mu na ní jen jeden z předních stehenních svalů. „Ze začátku to bylo hrozné, protože jsem byl zvyklý skákat po střechách a najednou jsem pořád ležel. Když mě v nemocnici jen posadili, během 30 vteřin se se mnou začal točit svět,“ vzpomínal.

Když se vrátil domů, řekl si, že nechce být odkázán jen na invalidní důchod, a našel si práci ve vrátnici jedné pekárny. „Ale sedět dvanáct hodin v kuse je nic moc,“ popsal. Začal přemýšlet, jaká práce by ho bavila a mohl ji dělat i se svým handicapem.

Problémy s cestováním

Kvůli úrazu se dostal mezi handicapované a uvědomil si, kolik takových lidí je a jaké řeší problémy. „Například vím, jaké to jsou starosti, když se handicapovaní musejí někam dopravit. Když jsem měl jet autobusem z Brandýsa do Prahy na kontrolu, tak to bylo neštěstí. Našel jsem si, kdy jede nízkopodlažní autobus, čekal jsem na zastávce a on přijel ten vysoký. Tak jsem čekal další hodinu,“ vyprávěl.

A tak začal vznikat Martinův plán. Chce si pořídit speciálně upravenou dodávku a přepravovat handicapované lidi a seniory. Taková dodávka však stojí asi milión korun. Musí mít totiž automatickou převodovku, hydraulickou plošinu pro naložení a vyložení invalidního vozíku a systém pro bezpečné připoutání.

Martin nevěděl, kde by na takovou dodávku sehnal finance, a se svým nápadem se svěřil kamarádce Markétě Zelenkové, která mu pomohla dát věci do pohybu. Tak se zrodil projekt Helpdriver, který má za cíl sehnat peníze na Martinovu dodávku.

Martin Břoušek s Markétou Zelenkovou (vlevo) na jednom z benefičních koncertů

Martin Břoušek s Markétou Zelenkovou (vlevo) na jednom z benefičních koncertů

FOTO: Archiv Markéty Zelenkové

Vznikly webové stránky www.helpdriver.cz, Zelenková také uspořádala čtyři benefiční koncerty, díky kterým se během ledna vybralo téměř padesát tisíc korun. „Do léta bych chtěla uspořádat ještě další dva koncerty,” plánuje Zelenková.

Kromě toho se také spojila s neziskovou organizací New Life, která podporuje jednotlivce v plnění jejich snů. Martin iniciátorkám organizace napsal svůj plán. „Domluvili jsme se na spolupráci. Založily jsme transparentní účet, snažíme se najít různé partnery,“ řekla jedna z iniciátorek organizace New Life Jana Kadaňová.

Martin Břoušek s iniciátorkami New Life

Martin Břoušek s iniciátorkami New Life

FOTO: Archiv New Life

Splnit sen si může každý

Organizace New Life se však nezaměřuje pouze na lidi s handicapem. Oslovit je může každý, kdo má nějaký sen. „Lidé nám napíší, my se s nimi sejdeme a zhodnotíme, zda je jejich sen splnitelný a můžeme jim pomoci,“ vysvětlila Kadaňová s tím, že člověk na sobě musí pracovat především sám.

V minulosti pomohl New Life splnit sen například šestnáctiletému Honzovi. Jeho cílem bylo naučit se hrát na kytaru a vystoupit na koncertě. „Našly jsme partnery - učitele hry na kytaru a prodejnu s hudebninami. Předaly jsme Honzovi kytaru s tím, že když se za tři měsíce naučí hrát, bude moci vystoupit s jednou rockovou kapelou na pražském koncertě,“ vypráví Kadaňová. Honza to nakonec zvládl. „Nebylo to zadarmo, musel tři měsíce tvrdě pracovat,“ dodala Kadaňová.

Organizace New Life je samofinancovaná, jejím prostřednictvím se shánějí partneři pro konkrétního člověka. „Celá filozofie organizace je v tom, že pomůžeme někomu vytvořit příběh. Lidé, kteří si svůj sen splní, potom mohou inspirovat ostatní,“ vysvětlila Kadaňová motivaci pěti iniciátorek.

Nejdříve projekt, potom organizace

New Life začínal před dvěma lety jako projekt. „Zpívám v kapele a jednou za mnou přišla jedna slečna, že by chtěla také umět zpívat. Začala jsem ji učit a ona to dokázala,“ popsala začátky jedna z iniciátorek, která si říká Beego.

Po této zkušenosti začala postupně vznikat celá idea New Life. Beego oslovila čtyři dívky, které znala z tanečních lekcí, a ty souhlasily, že do projektu půjdou. Na začátku iniciátorky udělaly anketu mezi lidmi, z nich vybraly tři s tím, že uvidí, zda to bude fungovat. „A dokázaly jsme to. Jedním z prvních transformerů, což je člověk, který si splní sen, byl právě Honza,“ vzpomínala Kadaňová.

Projekt se po půl roce změnil v neziskovou organizaci. „Lidé by to jako projekt nebrali vážně. Organizace totiž na rozdíl od projektu za měsíc neskončí,“ vysvětlila Kadaňová s tím, že všechny iniciátorky mají zároveň svoji práci a na rozvoji New Life pracují hlavně po večerech.

„Je to časově náročné, ale každý, s kým se setkáme, nám předá nějakou energii a zkušenost. Ten pocit, když někomu pomůžete vytvořit jeho příběh, za to stojí,“ uzavírá Kadaňová.