Diskuse to musela být náramně zajímavá a o současné ODS leccos vypovídající, když sami aktéři na tiskové konferenci připouštěli, že v ní nechyběly emoce. Jen Topolánek se přiznal, že má zvýšený hlas stále, protože je nahluchlý.

Upustíme-li od občanskodemokratického vtipkování, má Tlustého krok minimálně dva rozměry. Jeden řekněme "státotvorný" a druhý vnitrostranický. Tlustý vidí v pokračování tříbarevné vlády pod vedením Stanislava Grosse děsivé obrazy ekonomické katastrofy, které může zabránit jedině úřednická vláda za podpory ODS, nebo široká koalice všech kromě komunistů. A to i za cenu, že se občanští demokraté, tak jako v dobách opoziční smlouvy, zase jednou obětují za zájmy všech.

Čím by se taková vláda mohla vyznamenat? I diktátor musí brát ohled na veřejné mínění, avšak úřednický kabinet držený u moci téměř všemi stranami to má mnohem snazší, protože se v takzvané duhové koalici rozpouští zodpovědnost jednotlivých partají schovaných za odborníky sedícími ve vládě.

To by se to škrtaly mandatorní výdaje, deregulovalo nájemné, i základ penzijní reformy by taková vláda mohla v klidu připravit. Podle nedávného průzkumu agentury STEM pro Právo by si kabinet složený z nestranických odborníků přálo 57 procent lidí, avšak průzkum se týkal jen týmu do předčasných voleb. Po dvou letech by občané možná znovu zatoužili po politické vládě, z čehož by netěžili jen komunisté, ale v podstatě všechny strany, které se před volbami zajisté budou předbíhat v příslibech tučných nadcházejících čtyř let.

Kdyby s požadavkem na úřednickou či duhovou vládu přišel řadový poslanec ODS, nebylo by třeba mu věnovat zvýšenou pozornost. Tlustý je však považován za jednoho z nejvlivnějších občanských demokratů, který mívá obvykle své poslanecké ovečky pevně pod kontrolou.

Je to také potenciální rival stranického šéfa Mirka Topolánka na prosincovém sjezdu. Ačkoli nutně nemusí na předsednický post kandidovat, může Topolánkovi pěkně zatápět. Tlustý je totiž některými kolegy označován za nepsaného šéfa skupiny v ODS, která se chce Topolánka zbavit, a současně se vyznačuje vzájemnou náklonností s prezidentem Václavem Klausem.

Zřejmě není náhodou, že se Tlustého pokusný balónek nápadně podobá právě Klausovu postoji. Prezident sice úřednickou vládu neprosazuje, nechce však předčasné volby a naopak si přeje stabilní vládu. A vůči Topolánkovi je také vysazený. Šéf poslanců ODS je údajně v pozici, že musí Topolánka buď rovnou "zaříznout", nebo se vůbec do stranického souboje nepouštět. Pokus s úřednickou vládou této spekulaci dává za pravdu. Tlustý si tak ověřil, že na stranických fórech zatím nemá dostatečný vliv, přičemž důvodem nemusí být ani tak Topolánkova železná autorita, ale fakt, že takovou sílu prostě dnes v ODS nemá nikdo.

Vítězně se ale zatím nemůže tvářit ani Topolánek. V Klausových dobách, nepočítáme-li rozkol na přelomu let 1997-98, si straničtí funkcionáři rozhodně nedovolili veřejně volat po změně dohodnutého stranického stanoviska, protože by si to pak u šéfa pěkně odskákali. Tlustý si to troufnout může. Ví totiž, že Topolánek není Klaus.

Předseda poslanců ODS se tento týden jistě nepokoušel o palácový převrat, ale i tato epizoda něco o kvasu v ODS naznačuje. Sami občanští demokraté před sjezdy používají termín "čechrání peříček", rozuměj těch modrých. Tlustého nástup dává tušit, že se s blížícím sjezdem tentokrát můžeme těšit i na ostřejší kusy.

PRÁVO 15. července