Vládní návrh předpokládal, že o zajištění majetku ještě před zahájením trestního stíhání by mohl státní zástupce rozhodnout při "důvodné obavě", že podezřelý bude uspokojení majetkových nároků poškozeného mařit nebo ztěžovat. Musely by tedy existovat důkazy o tom, že podezřelý zamýšlí majetek ukrýt, prodat nebo jinak znemožnit jeho zajištění nebo že k tomu začal podnikat kroky.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Pasáž kritizovali vládní i opoziční poslanci. Mluvili o rozporu s ústavním pořádkem a o zásahu do práv podezřelého.

Předloha by měla podle ministerstva spravedlnosti odstranit zákonné překážky, které brání státu účinně a účelně zasahovat do majetku pocházejícího z trestné činnosti. Novela má zefektivnit správu majetku zajištěného v trestním řízení a nově umožní zajistit majetek pachatele na úhradu peněžitého trestu. Norma výslovně zavede povinné propadnutí výnosů z trestné činnosti a rozšiřuje možnosti prodeje zajištěného majetku bez souhlasu obviněného.

Stát tuto možnost příliš nevyužívá

V praxi by měla vést třeba ke zvýšení počtu prodejů zajištěných motorových vozidel, elektroniky a elektrospotřebičů, které poměrně rychle ztrácejí na hodnotě. Možnosti prodat věci, které zajistil u obviněných lidí, stát v současné době příliš nevyužívá.

Podle statistik bylo v letech 2011 a 2012 prodáno 81 mobilních telefonů a pouze 11 ze zhruba 3000 zajištěných aut. Podle ministerstva za to může mimo jiné fakt, že nynější právní úprava není jednoznačná.

Úřad také upozornil na to, že stát by mohl díky novele výrazně ušetřit na výdajích, které nyní ze zákona vynakládá za péči o zajištěné věci. Problém se týká především aut, za něž je třeba platit parkovné v komerčních skladech, a závodních koní.