Článek
Žena se domáhá náhrady za velký dům s polnostmi, který patřil původně jejímu strýci. Ten ji v závěti určil svou dědičkou. Komunistický režim ale ženě odmítl náhradu za majetek vyplatit s tím, že majetek byl příliš velký a sloužil k podnikání.
Po změně režimu se žena začala náhrady domáhat soudně a uspěla u Okresního soudu v Chomutově, který nařídil, aby jí stát vyplatil 7,6 miliónu plus úroky. Odvolací soud ale verdikt zrušil s tím, že o nárocích má rozhodnout ministerstvo vnitra podle speciálního zákona. Ten ale přiznával nárok jen přímým vlastníkům, jejich manželům či dětem, nikoli dalším příbuzným.
Rychetský: Odškodnění by mělo proběhnout rychle
„ÚS v této souvislosti připomněl, že při výkladu restitučních předpisů není možné postupovat příliš restriktivně a formalisticky, nýbrž naopak je nutné vykládat je velmi citlivě a vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu,“ konstatovala mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
Soudce zpravodaj Pavel Rychetský zdůraznil, že lidí s podobnými nároky už příliš mnoho nezbývá. „ÚS zastává jednoznačné stanovisko, že je potřeba rychle odškodnit alespoň tyto osoby, které se dají počítat už jenom na desítky,“ dodal Rychetský.
Když Češi museli odejít v roce 1939 z Podkarpatské Rusi, která tehdy patřila k Československu, zanechali na území zabraném maďarskou armádou často veškerý svůj majetek. Když pak území v roce 1945 připadlo Sovětskému svazu, dostalo Československo finanční kompenzaci, z které mělo vyplatit lidem odškodné za jejich majetky. Stát si ale drtivou peněz nechal.