Organizátoři chtěli dát pochodem najevo nesouhlas českým i norským úřadům. Děti podle nich nejsou majetkem státu, ale patří k rodičům.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Já hrozně obdivuji paní Michalákovou, že se údajně za pomoci psychologa stále udržuje takto v klidu, protože já bych určitě v klidu nebyla. Pravděpodobně bych už na tomto světě možná ani nebyla, kdybych neměla své děti tak dlouho u sebe,“ uvedla jedna z účastnic akce.

„Manžel nějakou prvotní petici na toto téma podepsal někdy v létě roku 2012. Já jsem před tím dost zavírala oči. Když jsme se naposledy vrátili z Norska, tak jsem si to raději přečetla. Do té doby mi vlastně ani nepřišlo, že je to tak hrozné,” řekla další žena, která s rodinou žije v Norsku několik let.

Z norské praxe mají obavy

Podle slov Pavla Pešana z Občanského sdružení Jeden domov může mít celý případ celospolečenský dopad.

„V současné době by měl být tento systém v určité míře přes norské fondy zaveden i u nás. V tom případě bychom si měli dát pozor na to, aby se poté nestalo něco podobného, jako právě teď v Norsku. Podobných případů je totiž mnohem více. O své potomky bojují rodiny například ze Švédska, Ruska či přímo Norska,” řekl Novinkám.

Celý případ odstartoval v květnu 2011, kdy mateřská škola upozornila na pohlavní zneužívání dvou malých chlapců. Policie se tak pustila do vyšetřování otce a poté i matky dětí. Vyšetřování však již zastavila a obvinění nakonec nepadlo. V únoru 2012 norské úřady oba rodiče zbavily práva na jejich péči. Děti tak putovaly k pěstounům, a každé tak žije v jiné rodině.

Situací se také ve středu zabýval Evropský parlament, ve kterém ostře kritizoval Norsko europoslanec Tomáš Zdechovský. Celou situaci označil za zvrácenou. Podle něj jsou děti odebírány rodičům na základě neúplných podkladů. [celá zpráva]

O kauze jednal také český parlament. Ministerstvo zahraničí předalo norské velvyslankyni dvě nóty. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) v současné době neexistuje právní rámec, který by přiměl úřady z obou zemí spolupracovat.