„Nelze si myslet, že takovou věc, jako je onen nový a do této chvíle nevídaný útvar, jako je tzv. Islámský stát, se dá vyřešit pouze čistě vojenskou akcí,“ vysvětlil ve středu Zaorálek.

Problémem je podle něj to, že v současnosti existuje příliš velké množství džihádistických center, takže by bylo složité vůbec stanovit, na koho a kde zaútočit. Také se podle něj na minulých zásazích ukazuje, že intervence Západu do muslimských zemí nepřinesly kýžený cíl. „Máme zkušenost s intervencemi z minulých let, jako byla intervence do Iráku v roce 2003 nebo do Libye, a bohužel ty bilance jsou neutěšené. Ukázalo se, že představa, že jsme schopni čistě vojensky něco podobného vyřešit, byla lichá. Ta prostě selhala.“

Rozpory ve strategii

Zaorálek proto prý už v úterý po Zemanově projevu požádal o schůzku s prezidentem. Ještě předtím se má uskutečnit schůzka šéfů komor, premiéra a ministrů obrany a zahraničí. Hlavním tématem má být rovněž Islámský stát.

Zaorálek na adresu Zemana dále uvedl, že se shodují na tom, že Islámský stát představuje velké nebezpečí, ale rozpory mají ve strategii. „Nemá smysl podle mě vyzývat někoho, ať sestaví armádu a vtrhne tam, protože takhle se s tou věcí skoncovat nedá,“ řekl s tím, že se jedná o výzvu především pro muslimské země, aby se distancovaly od terorismu. „Vyvolávat atmosféru křížového tažení je něco, co se obávám, že se džihádistům může hodit,“ dodal.

Není si prý jistý, že prezidenta na schůzce přesvědčí. „Cítím to jako povinnost jako představitel vlády mu sdělit, jaké je stanovisko vlády, a musíme hledat způsob, jak ty postoje sblížit,“ řekl.