Ministerstvo zpracovalo celkem čtyři varianty toho, jak s limity naložit. Kromě úplného zachování limitů nebo naopak jejich úplného prolomení jsou ve hře ještě dvě částečná řešení. Buď se limity prolomí jen na Dole Bílina, patřícím společnosti ČEZ, nebo na Bílině a částečně na Dole Československé armády (ČSA), který patří společnosti Severní energetická.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Realisticky nejbližší termín pro získání povolení k hornické činnosti je rok 2020, případně v roce 2021 by byla příprava území před těžbou," řekl Mládek. Prolomení limitů je podle něj prvním krokem na velmi dlouhé cestě, je to „otevření možnosti těžby".

Pětina Horního Jiřetína by mohla padnout kvůli uhlí

Pokud vláda k prolomení přistoupí, bude zapotřebí získat řadu stanovisek a odborných posudků. K věci se bude muset vyjádřit ministerstvo životního prostředí, dotčené obce a firmy, nutná bude projektová dokumentace, plán sanací a rekultivací, výstavba komunikací, vynětí pozemků z půdního fondu. Po předložení všech stanovisek se bude čekat na získání povolení k hornické činnosti.

Bourání obcí nedoporučí

O limitech v pátek jednala tzv. malá tripartita, velká tripartita se sejde 2. února. Podle Mládka odbory i zaměstnavatelé podporují úplné prolomení limitů, které počítá se zbouráním Horního Jiřetína a Černic. Koaliční partneři ANOKDU-ČSL podle Mládka prosazují částečnou úpravu na Dole Bílina, která nezasáhne do obydlených obcí.

Ministr vládě koncem března předloží všechny čtyři varianty, přičemž doporučí druhou a třetí, tedy částečnou úpravu na Dole Bílina a úpravu na Bílině plus malé prolomení limitů na Dole ČSA, což by znamenalo bourání jižního cípu Horního Jiřetína. V obci žijí dva tisíce obyvatel a bourat by se muselo asi 170 domů.