Článek
„Za takzvanou náhlou výměnou předsedy Nejvyššího soudu jsou týdny utajených jednání s dalšími kandidáty, konaných v brněnských a pražských zákoutích. Cílem bylo, aby se předsedou soudu stal někdo, kdo patří do jejich (Rychetského a Baxových) vztahových vazeb v justici,“ prohlásil ve čtvrtek ve Sněmovně Blažek.
Ten už se v úterý, když vyšlo najevo, že dosavadní předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová opustí funkci a na její místo o dva dny později nastoupí Pavel Šámal, podivoval nad rychlostí této výměny. Vyslovil tehdy podezření, že se jedná o komplot Pražského hradu a justice. [celá zpráva]
„Úloha Pavla Rychetského a Josefa Baxy nebyla jen konzultační, ale byla především iniciativní. Je zcela v rozporu s ústavně vymezenou kompetencí předsedů Ústavního a Nejvyššího správního soudu, aby potajmu sháněli kandidáta na předsedu Nejvyššího soudu,“ oznámil Blažek ve čtvrtek poté, co podle svých slov hovořil s některými osobami v justici.
Prezident Miloš Zeman jmenoval 22. ledna Pavla Šámala do funkce předsedy Nejvyššího soudu.
Zmíněný postup označil za hrubé porušení personální nezávislosti institucí uvnitř justice. „Všichni soudci dostali jasný vzkaz: Pokud se chtějí kariérně uplatnit, nebude to možné jinak než se svolením a spoluprací s předsedy Baxou a Rychetským, neboť se ukázalo, že právě a jen oni to dokážou vyjednat na Pražském hradě,“ prohlásil Blažek.