„K rezignaci jsem se rozhodla s ohledem na svůj důchodový věk a dále proto, abych vyšla vstříc zásadním změnám ve vedení NS v souvislosti s novelou zákona o soudech a soudcích, dle které končí mandáty předsedům trestního i občanskoprávního a obchodního kolegia,“ sdělila Brožová.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Upozornila také na to, že svým odchodem umožní, aby předsedu Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu jmenovali dva různí prezidenti.

Ještě na začátku roku třiašedesátiletá předsedkyně říkala, že chce dotáhnout do konce roky diskutovaný přesun NS ze současných nevyhovujících prostor do nové budovy, a o rezignaci se slovem nezmínila.

„Při této příležitosti vyjadřuji poděkování všem, kteří mi byli oporou a podíleli se na úsilí o prosazování práva, které není pouhou sofistikovanou interpretací zákona, ale směřuje k naplnění ideálu spravedlnosti. Ideálu, který společnost přijímá s důvěrou a respektem,“ uvedla Brožová.

Brožová vede NS 13 let

Nejvyšší soud vede Brožová od roku 2002, jako soudkyně na něm působí od roku 1999. Předtím byla členkou Ústavního soudu.

V minulosti měla spory s tehdejším prezidentem Václavem Klausem, který ji na návrh ministra spravedlnosti odvolal, protože údajně neplnila dobře svou funkci. Ústavní soud, na nějž se Brožová obrátila, vyhověl její stížnosti s tím, že odvolání bylo neústavní.