Podle vnitra nemá resort momentálně na podporu specializovaných oborů peníze. „Nelze vyloučit, že v případě potřeby bude debata obnovena,“ sdělila v pondělí Právu Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva.

A debata se po atentátu v Paříži už rozpoutala – na téma, jestli mají tajné služby o rizikových oblastech spojených s islámským fundamentalismem dostatečné informace a znalosti.

Také ministr financí Andrej Babiš (ANO) v sobotním Právu naznačil, že zajištění bezpečnosti vůči terorismu si vyžádá další investice. „Myslím, že potřebujeme speciální jednotky se špičkovou výbavou, vozidly, vrtulníky. Také naše elitní policejní jednotky a zpravodajské služby musejí disponovat moderními technologiemi,“ řekl Babiš.

Podpora i od ČSSD

Podle bezpečnostního experta ČSSD Františka Bublana ale nebude jen technické zajištění stačit.

„Dá se to jenom podpořit, ale pokud se mluví o nějakém navýšení směrem k ministerstvu vnitra, tak by to nemělo jít jen na nákup technologií, ale třeba i na vzdělávací oblast,“ řekl Právu Bublan.

Podle něj mají odborníci na jazyk, kulturu a reálie rizikových oblastí mít své místo u policie, v diplomacii nebo jiných službách.

„Těchto lidí je v bezpečnostních a tajných službách vždycky nedostatek. Je o ně velký zájem v byznysu, a na státní službu už potom moc nezbývá. Takže se těžko shání, ale to není jen náš problém, ale i jiných západních zemí, že o tyto odborníky je vždycky nouze,“ dodal senátor a bývalý šéf civilní rozvědky (Úřad pro zahraniční styky a informace) a exministr vnitra.

Obory možná padnou

Podle Malé ministerstvo vnitra začalo podporovat se souhlasem vlády specializované obory na Ústavu Blízkého východu, Ústavu Dálného východu a Ústavu východoevropských a slavistických studií od roku 2008, právě aby nezaniklo vzdělávání odborníků „znalých kultury, jazyka, mentality a prostředí daného regionu“, kteří by byli přínosem pro bezpečnostní zájmy ČR.

„Předpokládalo se, že někteří absolventi zmíněných oborů by se v budoucnu mohli zapojit jako zaměstnanci do činnosti bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb ČR,“ dodala.

Na realizaci projektu byla vyčleněna částka 9,6 miliónu korun ročně. Ministerstvo vnitra uvolnilo z rozpočtu na tyto účely od poloviny roku 2008 do roku 2013 celkem 53 miliónů.
Na roky 2014 až 2018 navrhla FF Univerzity Karlovy ve spolupráci s FF Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého zpracovat nový projekt s náklady 10,5 miliónu na rok, tedy 52,5 miliónu korun na celé čtyřleté období. Podle ministerstva však nebyl projekt předložen.

Projekt ale skončil v roce 2013 a podle Malé nebyl žádný další projekt s žádostí o další podporu ze strany univerzity podán.

Podle Daniela Soukupa z Referátu vnějších vztahů Filozofické fakulty však škola o prodloužení podpory usilovala. Nyní už hledá podporu i u jiných zdrojů. „Snažíme se, koho můžeme, přesvědčovat, že velký zájem Česka je mít odborníky na tyhle oblasti,“ sdělil Právu.

Podle něj se za rok bez podpory problémy nakupily. „Není možné platit tolik lektorů, zajistit profesní růst pedagogů, lákat sem zahraniční odborníky, zavádět cizojazyčné studium oboru, jsou problémy s materiálním zajištěním (knihovna, publikace, zahraniční stáže), bývá problém plnit závazky k zahraničním partnerům. Někdy je i přímo ohrožena existence oboru, protože na to, aby obor fungoval, tak tři lidi prostě potřebujeme,“ uvedl Soukup.

Obory podporované ministerstvem vnitra:
perština, arménština, arabistika, afrikanistika, hebraistika, albanistika, sinologie, turkologie, vietnamistika, východoevropská studia, jihovýchodoevropská studia, korejština, jazyky Kavkazu a střední Asie.