Článek
Ke třem úsekům staveb za 36,98 miliardy korun je totiž třeba připočíst část mezi Strahovským tunelem a Myslbekovou ulicí za šest miliard korun (tzv. stavba 0065).
Součástí je mimoúrovňová křižovatka Malovanka za 1,86 miliardy korun, již stavěl Metrostav, a tunely vyhloubené společností Eurovia CS za 3,19 miliardy korun. Technologie, inženýrská činnost a projekty na tuto část stavby přišly město na více než 600 miliónů korun.
Bez propojení se Strahovským tunelem by městský okruh nebyl přímo spojen s tunely Blanka. Zmíněný dokument odboru strategických investic říká, že daná stavba na tunelový komplex navazuje a „představuje část městského okruhu v úseku Malovanka - Myslbekova“.
Dosud se uvádělo, že náklady na dva tunely, každý v délce šest kilometrů, se vejdou do 37 miliard korun. Primátorčin náměstek Petr Dolínek (ČSSD) však sumu o šest miliard korun vyšší nepopřel, čísla označil za správná. „Ano, jsou to reálné náklady,“ reagoval Dolínek na otázku Práva. Pokud se s navazující stavbou v nákladech na Blanku dosud neuvažovalo, šlo patrně o administrativní kouzla.
Všechny náklady musí ze svého rozpočtu uhradit Praha, stát na to peníze neposkytl a kvůli absenci hodnocení vlivů na životní prostředí se nedaly využít evropské zdroje. Původní náklady byly značně nižší, a to zhruba o 16 miliard korun.
BEZ KOMENTÁŘE: Tunel Blanka se stal nejoblíbenější atrakcí pro skateboardisty Video: Novinky
Smlouva na stavební část tunelů Blanka z 30. října 2006, již za město podepsali tehdejší primátor Pavel Bém (ODS) a šéf magistrátního investičního odboru Jiří Toman, předpokládala sumu 21,2 miliardy korun s DPH za stavební část. Technologie měly vyjít asi na pět miliard korun, další náklady se předpokládaly na výkupy pozemků a projekty. Stavba měla být hotova v roce 2011.
Bém se dokonce veřejně vsadil s bývalým mluvčím iniciativy Auto*Mat Michalem Křivohlávkem o veřejně prospěšné práce, že se stavba neprodraží.
Požádají o spuštění
Nyní se zdá, že by se tunely mohly pro automobily otevřít v dubnu, i když neoficiálně se objevil i termín přelomu dubna a května. Šestého dubna má začít fungovat prodloužení metra A do Motola.
Zda metro Blanku předstihne, záleží na vývoji sporu města s Inženýringem dopravních staveb (IDS), který je správcem staveb, o peníze. IDS, jenž má pod palcem dokumentaci, pohrozil, že ve čtvrtek 15. ledna zastaví práce. Ve středu se však koná arbitráž, která by do sporu o peníze mohla vnést jasno.
Dolínek Právu řekl, že město coby investor příští týden požádá magistrátní odbor dopravy o spuštění Blanky ve zkušebním provozu. Předpokládá se, že státní správa nařídí komplexní zkoušky. „Termín spuštění tunelů závisí také na výsledku zkoušek,“ poznamenal Dolínek.
Některé kabely v tunelech poškodila vlhkost, zkoušky by měly ukázat, zda fungují všechna zařízení. Asi 36 jich podle výsledků kontrol má potíže, město by jejich výměnu rádo vyřešilo jako pojistnou událost.
