Ve svém loňském rozsudku, který nyní zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti ve sbírce judikatury, o tom rozhodl Krajský soud v Hradci Králové.

Necelých sto tisíc korun z pojistky, kterou zemřelý uzavřel u pojišťovny Československé obchodní banky, plus úroky, žádal proplatit Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Pojišťovna se bránila s tím, že nebožtík svůj majetek nikomu neodkázal a stát se nemůže vydávat za jeho dědice.

Nový zákoník udělal  ze státu dědice

S tím však už prvoinstanční Okresní soud v Pardubicích vyjádřil nesouhlas a jeho závěry potvrdili i krajští soudci v Hradci Králové.

„Ačkoli se žalující Česká republika nestala dědicem zůstavitele, majetek z jeho dědictví nabyla odúmrtí,“ napsal do odůvodnění, které má Právo k dispozici, předseda senátu krajského soudu Jan Ducháček.

Starší judikatura, která v podobných případech státu pojistné plnění nepřiznávala a jíž argumentovala pojišťovna, je již podle názoru soudu dávno překonaná.

„Odpovídá poměrům před rokem 1989 za doby existence jediné státní České pojišťovny a v takovém případě bylo pojistné plnění vypláceno státní pojišťovnou opětovně státu. I to je důvod, proč původní závěry změnit,“ podotkl soudce Ducháček.

V žalovaném případě soudy postupovaly podle starého občanského zákoníku z roku 1964, protože dotyčný pojištěnec zemřel koncem roku 2012 a nový kodex je účinný teprve od loňského ledna. Podle něj by měl stát s uplatněním nároku ještě méně práce.

Odúmrť nahradila právní fikce

Odúmrť byla totiž s účinností nového občanského zákoníku nahrazena právní fikcí, kdy se na stát hledí jako na dědice ze zákona.

Případy, kdy pojištěnec nemá dědice a peníze z jeho životní pojistky nárokuje stát, patří podle mluvčí České asociace pojišťoven Jolany Ackermannové k výjimkám.

„Statistiky nemáme, ale podle informací od největších pojišťoven taková situace nastane v řádově jednotkách případů, možná do deseti za rok. Je to hodně mimořádné,“ řekla Právu Ackermannová.