Všechny rychlé pokusy zhubnout končí nešťastně. U potravinových terapeutů, dietologů nebo rovnou na klinikách. „Nejvíce pacientů ke mně chodí v první čtvrtině roku. Většinou jsou to lidé, kteří už nějaké diety vyzkoušeli. Bohužel často spojené s potravinovými doplňky a poté, co se u nich projeví jo-jo efekt. Chtějí mít rychlé a efektivní výsledky, za co nejméně práce. A jsou ochotni za to dát i nemalý finanční obnos,“ řekla Právu nutriční terapeutka Klára Kadlecová s tím, že i když to pacientům stále dokola opakují, jsou nepoučitelní.

„O tom svědčí i to, že obrat trhu s potravinovými doplňky se dlouhodobě pohybuje na předních příčkách, někde za IT technikou,“ dodává Kadlecová.

Češi za potravinové doplňky utratí ročně pět miliard

To potvrzuje i ředitel České asociace pro speciální potraviny, Bohumil Hlavatý. „V posledních letech tvoří prodeje všech doplňků stravy jen v samotných lékárnách více než pět miliard korun ročně. Užívání doplňků stravy je vždy lepší konzultovat se svým lékařem nebo lékárníkem. Samotné užívání doplňků stravy bez změny životního stylu a fyzické aktivity razantní úbytek na váze nepřinese,“ zdůraznil Hlavatý.

Asociace také upozorňuje na to, že podle odhadů celých dvacet procent pětimiliardového obratu mohou tvořit produkty pochybné kvality.

Nikdo potravinové doplňky netestuje

To bohužel nemůže vyvrátit ani ministerstvo zdravotnictví, protože výrobci těchto doplňků mají za povinnost pouze ministerstvu tento výrobek oznámit. Předkládají k němu jen základní informace ve formě zaslání označení výrobku. A to je vše. Hodnocení účinnosti doplňků stravy se neprovádí.

Už v roce 2009, kdy na sebe trh s potravinovými doplňky upozornil 4,5 miliardovým obratem, se spekulovalo, že ho významně podpořilo zavedení poplatků za návštěvu lékaře a recepty. Na doplňky totiž není třeba. Že by se to nyní změnilo, si však odborníci nemyslí.

„Lidé chtějí věřit. Bohužel však neexistuje žádný zázračný recept nebo pilulky. Stále platí strava pětkrát denně, ale vyvážená. V tom je to zásadní. Ne podhodnocená, čehož se často dopouštějí ženy. Pracuji s lidmi, kteří sportují i nesportují. Důležité je přísun potravin přizpůsobovat výdeji energie, kdy se buď hýbeme či ne. Nicméně vždy jde o celoživotní proces a přístup,“ upozorňuje nutriční terapeutka.

Nejmenším zlem jsou podle ní krabičkové diety. „Nemohu tvrdit, že to nefunguje. Nicméně i toto je krátkozraké. Člověk se ta jídla nenaučí vařit, nepochopí pořádně princip, a dřív nebo později se vrátí na svou váhu. Ale najdou se tací, kteří si z toho leccos odnesou,“ myslí si terapeutka.

Krabičková dieta je to nejmenší zlo

Větší škody podle ní napáchají, v poslední době oblíbená Atkinsonova dieta, jejíž podstata je v nekonzumování sacharidů nebo Dukanova dieta. Jejím autorem je Francouz, jehož kniha se stala světovým bestsellerem. „Jeho dieta rovněž radikálně omezuje potraviny s vysokým obsahem cukru a preferuje bílkovinové potraviny. Ale pokud si dobře vzpomínám, tento pán dokonce čelil trestnímu obvinění z ublížení na zdraví,“ uvádí pro příklad Kadlecová.

Že držení různých diet, je hazardováním se životem, potvrzují i odborníci, kteří se pak chronickým dietářům snaží zdraví a život zachránit. „Jakákoli dieta je riziková. Nelze říci, že by některá konkrétní přiváděla pacienty v horších stavech, prostě žádná dieta není zdravá, kromě těch lékařsky nařízených například u diabetiků nebo nemocných celiakií. U zdravých lidí je omezení příjmu určitých potravin nebezpečné, ať už jde o cukry, pečivo, ovoce nebo mléčné výrobky,“ upozorňuje psychiatrička oddělení kliniky poruch příjmu potravy Všeobecné fakultní nemocnice Katarína Kviatkovská.