„Od politiků bych si sliboval, že by se mohli k celému případu H-Systemu postavit čelem a třeba nechat paušálně odškodnit všechny fyzické osoby, které do projektu vložily peníze,“ řekl Právu Martin Junek, jeden z investorů, kteří loni Senátu adresovali dvě petice.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Jednou z nich se zhruba 150 signatářů zastává 60 rodin, které si v Horoměřicích u Prahy dostavěly domy a byty i po krachu H-Systemu z vlastních peněz a dnes jim hrozí vystěhování kvůli postupu konkurzního správce. Druhou se podepsaní signatáři zastávají jednoho z investorů Jaroslava Sýkory, který žalobě na vystěhování z domu dostavěného po H-Systemu ve Velkých Přílepech už nyní čelí.

„Správce konkurzní podstaty před rokem a půl vyhlásil dražbu na domy, ve kterých bydlí šedesát rodin, a pokud by se mu podařilo domy prodat a koupila je nějaká soukromá firma, tak ta má mnohem větší páky ty lidi vystěhovat,“ vysvětluje apel na politiky Junek.

Stát prý neuhlídal konkurzní správce

Podle něj investoři prodělali víc peněz na postupu konkurzních správců než původních manažerů H-Systemu. Ty předloni v lednu amnestoval tehdejší prezident Václav Klaus.

Za neohlídání průběhu konkurzu ale podle Junka odpovídá stát. „Stát neuhlídal průběh konkurzu a postup správců,“ tvrdí zástupce investorů.

A zastánce má i v předsedovi senátního podvýboru pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřím Čunkovi (KDU-ČSL). Ten na konkurzní správce dokonce podal už loni trestní oznámení, protože podle něj prodávali pozemky z konkurzní podstaty hluboko pod tržní cenou. Na uspokojení pohledávek klientů zkrachovalého H-Systemu tak podle něj nezbyly téměř žádné peníze, zatímco na obchodech s nemovitostmi bohatli jiní.

„Vedení konkurzu bylo nesprávné až trestné,“ uvedl v pondělí Čunek s tím, že ačkoli jeho oznámení policie nedávno odložila jako nedůvodné, hodlá se proti tomuto rozhodnutí odvolat.

Cena za metr z 20,5 koruny na 1312 korun

Jako příklad nevýhodných prodejů uvedl pozemky v Libni a Lichocevsi. V Lichocevsi konkurzní správce v roce 2002 prodal 842 tisíc metrů čtverečních pozemků za 17,2 miliónu korun, přičemž o šest let později byla pouhá třetina těchto parcel prodána za 419 miliónů korun. Cena metru čtverečního se tak bez jakéhokoli zhodnocení pozemků formou dalších investic vyhoupla z 20,5 koruny na 1312 korun.

Zástupci ministerstva spravedlnosti, kteří se pondělního slyšení v Senátu zúčastnili, mnoho optimismu někdejším klientům H-Systemu nedodali. „Stát odpovídá za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo tím, že se orgán veřejné moci dopustí protiprávního postupu,“ vysvětlil přítomným ředitel odboru odškodňování ministerstva spravedlnosti Jakub Severa.

Zasahovat do insolvenčního řízení ministerstvo prý nemůže, a ohledně škod způsobených nezákonným postupem orgánů veřejné moci nemůže samo vyhledávat případná pochybení. „O odškodnění musí někdo požádat. Taková žádost u nás doposud není,“ podotkl Severa.