Soudci vyhověli návrhu na zrušení části zákona, kterou jim předložil Nejvyšší správní soud.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Došlo k omezení práva na přístup k soudu, který zaručuje Listina základních práv a svobod, a to i v případě, že se to týká hospodářských, sociálních nebo kulturních práv,“ vysvětlil verdikt pléna soudce zpravodaj Jan Filip s tím, že sporných případů podle něj nebude mnoho.

Dosud byla praxe taková, že soudy rozhodnutí úředníků o výplatě nemocenské revidovat nemohly, a žaloby proto odmítaly. „Nikdo nechce, aby se k soudu chodilo s teploměrem, ale jde o to, aby v případech, kdy je zjevný rozpor s fakty, byla možnost se na někoho obrátit,“ upřesnil Filip.

Muž se domáhal další lékařské prohlídky

Soudci posuzovali případ muže, kterému Česká správa sociálního zabezpečení nepřiznala nárok na dávku. Muž tvrdil, že úředníci z lékařské dokumentace vyvodili nesprávný závěr a nezohlednili posun jeho zdravotního stavu oproti poslední kontrole u posudkového lékaře. „Jeho zdravotní stav se přitom podstatně změnil a úřad zamítl jeho návrh, aniž by ho znovu nechal prohlédnout lékařem,“ upozornil Filip.

Nárok na nemocenské má člověk od 15. dne pracovní neschopnosti. Do té doby mu zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy podle zákoníku práce. Podpůrčí doba nemocenského pak trvá nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény. Poté se nemocenské vyplácí na žádost pojištěnce, o které úředníci rozhodují na základě vyjádření lékaře. Výplata dávky se prodlužuje tehdy, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době nabude pracovní schopnost. Jinak připadá v úvahu invalidní důchod.