Ústavní soud (ÚS), kam se obrátil, totiž konstatoval, že tzv. věční studenti by na výživné neměli mít nárok. Jenže obecné soudy se nemají k nápravě, věc si přehazují jako horký brambor a Frunckovi musejí dál platit.

„Soudíme se čtvrtý rok a už pochybujeme o tom, jestli to mělo vůbec smysl. Ústavní soud na začátku října rozhodl, že soudy udělaly v našem případě chybu,“ svěřila se Právu zoufalá Anna Fruncková.

Přitom mu neřekne ani ,táto’, oslovuje ho pane FruncekAnna Fruncková

„Případ měl znovu rozhodnout Krajský soud v Ostravě, jenže teď jsme se od právníka dozvěděli, že to jen přehodili na Okresní soud v Opavě. Tam jednání nenařídí dřív než za tři měsíce a manžel musí pořád dál platit,“ dodala Fruncková.

Syn jejího manžela se vyučil nástrojářem, jenže do práce se mu nechtělo a začal studovat střední školu, potom se rozhodl přihlásit na soukromou obchodní akademii v Opavě, kde se platí školné. A po otci požadoval stále větší výživné, což mu soudy pravidelně přiznávaly.

„Přitom mu neřekne ani ,táto’, oslovuje ho ,pane Fruncek’. Aby se třeba za námi zastavil, s něčím pomohl, to ani náhodou. Jen chce peníze,“ konstatovala Fruncková.

Manželé tak musejí platit, přitom sami mají hluboko do kapsy. Muž pracuje jako dělník za podprůměrnou mzdu, jeho žena už šla do důchodu, ale musela vzít práci uklízečky za pět tisíc.

Manželství v troskách

„Každý rok se soudíme a každý rok nás soudy zadluží. Jen co splatíme jedno výživné, zvednou to a zas se to opakuje. Jsem na dně, musela jsem jít i za psychiatrem, naše manželství je v troskách. Tak dlouho nás tahal po soudech, tak dlouho jsme neřešili nic jiného než peníze, abychom všechno zaplatili, že jsme se odcizili,“ řekla Fruncková.

Zoufalá žena se dokonce vydala do místní fabriky, aby zjistila, jestli nabírají nástrojáře. „Řekli mi, že by vzali i absolventa, ale kluk prostě pracovat nepůjde. Je mu 23 let, nikdy nepracoval. Teď je ve čtvrtém ročníku soukromé školy, kam šel proto, že se tam nemusí dělat přijímačky. Přitom v Opavě jsou další tři podobné školy, kde se nic neplatí. Známky má špatné, má spoustu absencí, ale to soudy vůbec nezajímalo. Jen řekly, ať platíme. Takže platíme za advokáta a klukovi jsme za tři roky museli zaplatit už 135 tisíc,“ svěřila se žena.

Když se dozvěděla, že ostravský soud dal od záležitosti ruce pryč, byla v šoku. „Opava to nařídí tak v dubnu a kluk může v klidu skončit školu. A my to zaplatíme,“ dodala Fruncková.

ÚS přitom postup opavského i ostravského soudu zkritizoval za to, že se soudci odmítli zabývat tím, zda je normální, aby mladý zdravý muž byl ve 23 letech na druhé střední škole, a přitom se nesnažil si přivydělat.

„Situace, kdy krajský soud tyto argumenty stěžovatele označil za irelevantní a studijní výsledky za nepodstatné pro toto řízení, již dosahuje ústavní intenzity a představuje porušení práva na spravedlivý proces,“ konstatoval senát se soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem.

ÚS: Vergilia ano, ale za své

Ústavní soudci ve svém verdiktu upozornili, že justice musí v podobných případech rozlišovat, zda se jedná o nezletilé dítě, nebo zda jde už o dospělého člověka.

„Zletilý jedinec by měl být zásadně schopen se postarat sám o sebe a důvod pro stanovení vyživovací povinnosti by proto měl být odůvodněn konkrétními okolnostmi daného případu,“ napsali soudci. „ÚS samozřejmě nehodlá znevažovat či zpochybňovat i vzdělávání vykonávané jen z důvodu zájmu, se značnou nadsázkou tak lze přisvědčit rčení ze známého českého filmu, podle něhož i skladník ve šroubárně si může přečísti Vergilia v originále. Odlišná je však otázka, zda se i na takovéto ,studium pro studium’ vztahuje zákonná a soudně vymahatelná vyživovací povinnost rodičů. ÚS zastává názor, že nikoliv,“ poslal ÚS jasný vzkaz, který ale podle všeho moravskoslezská justice odmítá slyšet.