„To, co se odehrává v Rusku, bude mít nutně také negativní vliv na situaci na Ukrajině. Ukrajinská a ruská ekonomika jsou silně propojeny, silně je propojen i finanční sektor na Ukrajině s finančním sektorem v Rusku,“ upozornil předseda vlády.

Dodal, že „je to další výzva pro ukrajinskou vládu, aby pokračovala v reformách“. „Ukrajina potřebuje intenzivní reformy, strukturální reformy, boj s korupcí tak, aby pomoc, která je poskytována ze strany nejenom Evropy, byla skutečně efektivní a aby to nebylo jenom tak, že se nalejí finanční prostředky, aniž by měly nějaký výraznější efekt,“ zdůraznil Sobotka.

Odmítl potvrdit, že při lednovém pražském setkání k výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi sovětskou armádou proběhne i schůzka prezidentů Ruska a Ukrajiny. „V tuto chvíli nemohu za vládu ČR tyto věci potvrzovat ani vyvracet,“ řekl.

Ohledně pomoci ČR vyčkává

Na dotaz, jak se bude Česko podílet na chystané pomoci pro Ukrajinu ve výši dvou miliard eur (asi 55 miliard Kč), o něž v minulých dnech požádal šéf Komise Jean-Claude Juncker, Sobotka jen stručně odpověděl: „Čekáme na konkrétní návrhy, které přijdou ze strany Evropské komise.“

Připustil, že unijní sankce, které by měl summit dále rozšířit, na Rusko působí: „Snižují manévrovací schopnost ruské vlády reagovat na stávající strukturální krizi ruské ekonomiky, která se dostavila v důsledku poklesu cen ropy a plynu. Sankce ten problém urychlily, komplikují refinancování ruského bankovního sektoru.“

Na upozornění, že dříve zpochybňoval vliv sankcí, Sobotka prohlásil, že v této věci se vždy vyjadřoval k otázce „jejich vlivu na politické kroky Ruska a na rozhodování Ruska“. Tam zatím neměly sankce žádný hmatatelný vliv.

Premiér dodal, že za mnohem důležitější považuje „v tuto chvíli pokračující politický dialog mezi Ukrajinou a Ruskem, protože právě na rovině politického dialogu může být vyřešena bezpečnostní krize, která tady dnes reálně existuje“.