Článek
Zneužívají nejen situace řady lidí, kteří dlouhodobě nejsou schopni sehnat práci, ale třeba i studentů při hledání krátkodobých brigád.
Majitelé těchto agentur často spoléhají na to, že strach lidí ze ztráty práce, byť mnohdy špatně placené a jen dočasné, zabrání případným stížnostem na úřadech.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Počet agentur přitom od roku 2004 po schválení nového zákona o zaměstnanosti výrazně vzrostl, takže dnes jich v Česku působí téměř 1700.
Sobotkova vláda ve schváleném akčním plánu na podporu ekonomického růstu a pracovního trhu vyhlásila boj proti nelegálnímu zaměstnávání. Vedle legislativních změn v podobě např. povinné kauce nebo bankovní záruky, jež by v případě porušování pravidel propadla státu, chce také posílit kontroly. Ročně by jich mělo být patnáct tisíc.
Pro firmy jsou zaměstnanci výhodou
„Nechci, aby zde existovaly dvě kategorie lidí - běžní zaměstnanci s veškerými právy, které zaručuje zákoník práce, a agenturní zaměstnanci, jejichž mzdy a práva jsou kráceny v zájmu zisku zmiňovaných agentur,“ řekla Právu ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Pro mnohé firmy jsou agenturní zaměstnanci výhodou díky snížení administrativy, flexibilitě i přenesení odpovědnosti za případné nedodržování zákoníku práce právě na agentury.
Podporujeme filtrování černých agentur, které okrádají lidi.
Jenže černé zaměstnávání a porušování pravidel dosáhlo takových rozměrů, že přimělo nejen politiky spolu s odboráři a zaměstnavateli, ale také zástupce agentur sdružených v asociaci hledat shodu ve zpřísnění pravidel.
Špatné zkušenosti s některými agenturami proto vedly úřad Marksové k jednání s odbory, zaměstnavateli a zřizovateli agentur. S povinností skládání kaucí se inspirovali na Slovensku. Marksová nicméně přiznává, že v řešení problému jsou teprve na začátku.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD)
Tvrdí, že úkolem nového vedení úřadu práce bude zvýšení počtu kontrol agenturního zaměstnávání. „Ty agentury, které porušují předpisy, by měly přijít o licenci,“ uvedla.
Stejná práce, rozdílná mzda
Právě rozdíly mezi mzdou kmenových zaměstnanců firmy a agenturních pracovníků v dané firmě na stejné pozici jsou nejčastějším případem porušování zákonů.
Nouze ale často není ani o šikanu právě v podobě strhávání části mzdy agenturních zaměstnanců nebo odvádění různých poplatků.
To přiznává i prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová. „Rozhodně podporujeme nastavení nějaké formy filtrování černých agentur, které okrádají lidi, což si nepřejeme,“ řekla Právu s tím, že podobné subjekty poškozují jméno solidních agentur, které dávají práci kolem osmdesáti tisícům lidí.
Podle Rezlerové mnohé pseudoagentury zaměstnávají lidi bez smlouvy, neodvádějí za ně zdravotní a sociální pojištění, vyplácejí jim jen základní mzdu.
V některých případech to má hodně blízko otrokářskému způsobu zneužívání lidí
Zákon přitom jasně stanoví, že kmenoví i agenturní zaměstnanci musí mít stejné podmínky, včetně mzdových, a neměli by tudíž poznat žádný rozdíl mezi formou svého angažmá.
Špatné zkušenosti s mnohými agenturami potvrzují také odboráři, kteří poukazují na to, že často zneužívají vážné ekonomické situace řady lidí.
„Na českém pracovním trhu působí tolik agentur práce, že ani ty orgány, které je mají kontrolovat, to nestíhají,“ řekl Právu šéf ČMKOS Josef Středula.
Odboráři proto považují otázku agenturního zaměstnávání za velký problém, který je potřeba urychleně řešit. „Naše zkušenosti hovoří o tom, že v některých případech to má hodně blízko otrokářskému způsobu zneužívání lidí,“ dodal.
Jako příklad uvedl propagační materiál jedné z agentur, která ocenila zaměstnankyni novým televizorem. Za měsíc prý odpracovala 417 hodin.
„To je několikanásobné porušení zákoníku práce, které nemá obdoby,“ uvedl odborářský předák. Zpřísnění podmínek a kontrol je tak podle něho jedinou možnou cestou.