V montážní hale ve švédském Linköpingu, kde se gripeny vyrábějí, stojí půl tuctu skoro hotových letadel. "K úplnému dokončení tohoto letadla zbývá asi šedesát dní," řekl českým novinářům ředitel výroby stíhaček Lars-Uno Elwingsson a ukázal na jedno z nejkompletnějších letadel. Dodal, že až stíhačku dokončí a natřou, předají ji zkušebním letcům SAAB, kteří ji prověří ve třech zkušebních letech. Poté by letadlo měl třikrát, než ho přijme, ozkoušet i český zákazník.

První stíhačka by měla dorazit příští rok v květnu a poslední přistát na letišti v Čáslavi v prosinci. Podle Elwingssona by tento termín měli bez problémů zvládnout. Výroba jednoho gripenu přitom trvá přes dva roky. Vzhledem ale k tomu, že si Česko pronajímá stíhačky od švédské obrany, které by Gripen měl dodat ještě zhruba 70 letadel, výrobce 14 již rozdělaných stíhaček vyjmul ze švédského programu a začal je přizpůsobovat českým podmínkám. Do stíhaček pro české letce proto začali technici montovat například jiný komunikační systém, který odpovídá požadavkům NATO.

Kromě letadel by v rámci pronájmu měli vojáci dostat ještě simulátor, výcvik letců a techniků a servis letadel po celou dobu pronájmu. Česká strana by měla zajistit pouze výplaty pro letecký personál a palivo do letadel. Letadlo by mělo být kompatibilní v rámci NATO, dokáže rozeznávat přítele či nepřítele a bude schopno tankovat za letu. Zbraně, kromě vestavěného kanónu, si budou vojáci muset pořídit dodatečně.

Tři čtvrtiny offsetů na sever republiky

Tři čtvrtiny offsetových programů, tedy investic, které se švédská strana zavázala zpětně vložit do české ekonomiky, by měly jít na sever Čech (38 %) a Moravy (33 %). "Snažíme se offsety směrovat do problémových oblastí s vysokou nezaměstnaností," uvedl Benny Johansson, ředitel "českého programu" společnosti Gripen International.

Offsety mají dosáhnout 130 procent ceny desetiletého leasingu, který činí necelých 20 miliard korun, tedy více než 25 miliard korun. Pětina offsetů by měla směřovat přímo do českého zbrojního, hlavně leteckého průmyslu. Sem patří například dovoz servomechaniky ze společnosti Jihlavan, která je výhradním dodavatelem servomechanismů pro gripeny.

Vítkovice Steel by měla dodávat ocel na stavbu britských ponorek Astute. Offsety mají pomoci při vývoji letecké techniky v továrnách Walter Aero Engines a Evektor, ale třeba i společnosti Příbram Airport.

Nepřímé offsety by měly podle Johanssona jít z 20 procent do projektů zaměřených na životní prostředí, 16 procent do elektronických firem, 11 procent do dopravy, deset procent do oblasti zpracování železa a oceli. Na těchto investicích by měla spolupracovat například firma Eurac, MEL, FKI a Brisk. Do nepřímých offsetů je započítána i výstavba obrovské farmy větrných elektráren u Chomutova. Podle Johanssona existuje reálná možnost podobné výstavby i na Moravě.