Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) prohlásila, že je udivená zejména postojem hnutí ANO. „Nechápu postoj zejména ministrů a ministryň za hnutí ANO, protože paní eurokomisařka (Věra) Jourová výslovně vládu o změnu postoje požádala,” prohlásila. „Všichni ministři za ČSSD jsme hlasovali pro, bohužel jsme byli sami,” podotkla.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Návrh směrnice původně odmítla někdejší pravicová vláda i bývalý parlament. ČR tak patřila mezi několik států, které chtěly předlohu na půdě Unie zablokovat.

Podpořit evropský předpis doporučila v létě vládní rada pro rovné příležitosti žen a mužů. Sobotkův kabinet se ve svém programovém prohlášení zavázal, že bude „důsledně uplatňovat princip rovnosti žen a mužů” a bude „usilovat o podporu vyššího zastoupení žen v rozhodovacích pozicích”.

Musí souhlasit europarlament i jednotlivé státy

Návrh na zavedení kvót předloni v Evropské komisi prosadila tehdejší eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Podle záměru měly ženy v dozorčích a správních radách velkých firem, jejichž akcie se obchodují na burze, obsadit nejméně 40 procent křesel. Stanovenou hranici by měly státní podniky dosáhnout v roce 2018, soukromé o dva roky později. V EU by se opatření nejspíš dotkla asi 5000 firem, v Česku ani ne desítky.

S návrhem směrnice musí souhlasit europarlament i jednotlivé členské státy. Původně ho kromě Česka chtěly blokovat Německo, Británie, Estonsko i další země.

Ministryně práce Marksová už v červnu na jednání ministrů v Lucemburku řekla, že ČR nejspíš svůj přístup ke směrnici změní. Před týdnem to předpokládal i ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Označil to za logické vzhledem k tomu, že vláda ve svém programu na rovné šance klade důraz. Podle něj to není jen otázka rovnosti, ale i ekonomická. Dodal, že Česko si nemůže dovolit využívat potenciál jen poloviny společnosti.

Podle schválené vládní strategie by ve vedení státu a firem v Česku mělo být aspoň 40 procent žen. Pomoci k tomu mají takzvaná pozitivní opatření, tedy třeba kvóty. Materiál počítá i s kroky ke srovnávání propasti mezi výdělky žen a mužů a k přilákání více mužů do učitelské profese či k péči o děti a starší generaci. Dokument platí do roku 2020.