„Řemeslníci, najatí tehdy na zhotovení vitrín, si ve vzkazu stěžují, že nedostali zaplaceno. Je dokonce možné, že pracovali načerno, a nebyli proto schopni svou mzdu ze zaměstnavatele dostat,“ prozradila Tereza Petáková z oddělení vnějších vztahů.

Tvůrcům se podařilo „poselství příštím generacím“ dokonale ukrýt. Zatímco svrchní část vitríny, používaná v muzeu na rozměrné grafické listy, byla už v minulosti demontována, nápis byl skryt pod další deskou, pod kterou nemohl být při běžné manipulaci objeven.

„Prokleta budiž ! ta černá práce ! za 560 zl. zhotovena od 4 dělníku. pruměrný výdělek 11 zl. týdně 9 hodin deňě práce.! pan Šef foršus dat nechce. a doplatek taky ne. hanba mu. zítra štědrý den. Kde jsou prachy na ryby,“ zní přesně přepis jejich stížnosti. Nechybí ani datum 23. prosince 1899 a podpisy Pavel Hons, Chlad Vincenc, Levý Jos a Swoboda Frant.

Na jejich tajný zápis se přišlo až po 115 letech.

Překvapující zjištění

"Řemeslníci v něm uvedli, že jejich mzda byla jedenáct zlatých týdně. V té době se však už zlaté nerazily - byly nahrazeny v roce 1892 korunovou měnou. Zůstávaly však nadále v oběhu a jejich hodnota byla oproti koruně dvojnásobná,“ uvedla Petáková.

Podle Lubomíra Sršně z Oddělení starších dějin Národního muzea je objevení takového nápisu výjimečné.

„I když v soše maršála Radeckého jsme našli láhev od mléka z doby první republiky, ve které byl vložen zápis o tom, kdo ji sestavoval,“ podotkl.

Podle něj by mohl nápis naznačovat finanční těžkosti při stavbě.

„Je to překvapující zjištění, protože podle archivních materiálů probíhaly práce včetně jejich zadávání i organizace precizně. Podle archivních dokumentů splátky firmám probíhaly podle plánu,“ řekl Sršeň.

Nápis bude použit v rámci nových expozic po rekonstrukci muzea.