„Nárůst platů musí být nižší než 26 procent, musí být nižší než 14 procent a naším cílem je, aby ten nárůst byl co nejnižší a co nejvíce odpovídal nárůstu platů ve veřejném sektoru,“ řekl v pátek Novinkám premiér.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Konkrétnější být nechtěl. Na dotaz, na jaké procento je vláda ochotna ustoupit, řekl, že nechce o částkách spekulovat.

Ve čtvrtek se koaliční rada dohodla na tom, že se nad novelou zákona o platech ústavních činitelů znovu sejde s opozičními stranami. Sněmovní rozpočtový a sociální výbor mezitím podpořily variantu navýšení o 14 procent, čímž by platy poslanců vzrostly od ledna z 55 900 na 64 tisíc korun.

Koalice zároveň bude chtít zabránit tomu, aby poslanci pomocí obstrukcí zamezili včasnému projednání zákonu, čímž by se od ledna automaticky zvýšily platy ústavních činitelů o 26 procent. „Je tady určitá snaha v Poslanecké sněmovně zablokovat jeho projednávání. Pokud by se to povedlo, tak od 1. ledna příštího roku se jednorázově zvýší platy ústavních činitelů o 26 procent, a to je pro vládu zcela nepřijatelné,“ prohlásil.