Podle pozměňovacího návrhu by se pro příští rok zvýšily platy poslanců o 14,4 procenta, tak aby činily 2,5násobek průměrné mzdy. V dalším roce by měly vzrůst na 2,6násobek, v roce 2017 na 2,7násobek a v roce 2018 by se měly zakonzervovat na 2,75násobku průměrné mzdy. Poslanci tento postup chápou jako tzv. autopilota, díky kterému už pro příště o růstu mezd nebudou muset rozhodovat.

Pokud by Sněmovna nepřijala do konce letošního roku žádnou verzi novely zákona o platech ústavních činitelů, automaticky by se nyní zmrazené platy poslanců zvýšily o 26 procent. Vláda proto napřed navrhla novelu tak, aby platy vzrostly o jedno procento, později premiér Bohuslav Sobotka ustoupil na 3,5 procenta.

Dehonestující jedno procento

„Jedno procento mi přijde naprosto dehonestující,“ prohlásila na jednání výboru Radka Maxová z hnutí ANO. Podpořil ji i předseda výboru Jaroslav Zavadil (ČSSD): „O jednoprocentním navýšení se bavit nechci a nebudu. To považuji za hloupé.“

„Chápu, že pro veřejnost je to naprosto nepřípustné navýšení,“ komentovala návrh na 14procentní zvýšení Jana Hnyková z Úsvitu a uvedla, že se jí po roce ve Sněmovně zcela změnil život kvůli pracovnímu vytížení. Přesto ale podle ní budou občané na politiky kvůli zvýšení platů nadávat. „Lézt kanálama v tuto chvíli by bylo úplně nejlepší,“ poznamenala v nadsázce.

Sama se v závěrečném hlasování zdržela, stejně jako Alena Nohavová (KSČM) a tři členové ČSSD. Vedení sociální demokracie se totiž vyslovilo proti 14procentnímu navýšení a situace uvnitř této strany je rozklížená. Klíčové bude jednání koaliční rady, které se na toto téma povede ve čtvrtek odpoledne.

Šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák na výboru poznamenal, že kdyby o platech poslanců nerozhodovali sami zákonodárci, mzdy by byly ještě vyšší, než nyní navrhují. „Jsem přesvědčen, že kdyby o našich platech rozhodovali kdokoli jiný, že by realita byla taková, že máme trojnásobek průměrného platu, tak jako soudci,“ uvedl. „Protože my jsme ti, kteří ty platy nastavují, tak jsme pod kritikou, byť z ústavních činitelů jsou platy poslanců a senátorů nejnižší.“

Sankce za absence ve Sněmovně

Debata se vedla také o renomé práce poslance. Adolf Beznoska (ODS) uvedl, že je potřeba vrátit této práci prestiž. Postěžoval si zejména na poslance, kteří mají práci ve Sněmovně jako bokovku ke svému byznysu. „Pak se nedivme, že ty reakce jsou takové,“ řekl. „Když to budeme dělat dobře a s nasazením, tak se poslanec nemusí stydět přijmout navýšení, jak bylo koncipované.“

Jeho poznámku kvitoval Zavadil: „Zásadně odmítám, abychom seděli jedním zadkem na dvou židlích,“ prohlásil. Hnyková poznamenala, že se práci poslankyně věnuje pečlivě a nechápe, jak může někdo z poslanců vykonávat vedle toho ještě jiné zaměstnání. „Já se svému poslancování věnuji naplno a musím říct, že je to velmi obsáhlá agenda, a neumím si představit, že bych vedle toho dělala ještě něco jiného,“ řekla.

Výsledkem bylo přijetí doprovodného usnesení, které doporučuje Sněmovně začít uplatňovat sankce při neomluvené absenci na jednání. To je sice již legislativně ošetřené v platovém zákoně, ale toto opatření se nepoužívá. Sněmovna by navíc napřed musela určit, který orgán by měl tuto činnost na starosti.