Pod výzvou je zatím 80 podpisů včetně docentů a profesorů. Jsou mezi nimi i veřejně známá jména jako Martin C. Putna, který se dříve dostal do sporu se Zemanem, jenž mu nechtěl udělit profesuru kvůli transparentu „Katolické buzny zdraví Bátoru“.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Mezi podepsanými je například také ekonom Tomáš Sedláček, který je autorem bestselleru Ekonomika dobra a zla, nebo evoluční biolog Jaroslav Flegr.

Akademici vyjádřili v dopise rektorovi zklamání nad jeho vystoupením na slavnostním ceremoniálu na Albertově v přítomnosti Zemana a dalších hlav sousedních států a pozdější odsouzení protestu proti Zemanovi.

„Vejce jsme neházeli”

„Cílem protestu na Albertově, jehož se zúčastnila i celá řada studentů a akademiků Univerzity Karlovy, bylo vyjádření nesouhlasu s prezidentem, který opakovaně zlehčuje pošlapávání lidských práv ve světě, rozehrává nebezpečnou hru se zahraničněpolitickou orientací země, nezřídka se chová jako hulvát a krátce před oslavami 25. výročí 17. listopadu 1989 dokonce bagatelizoval brutalitu tehdejšího policejního zásahu proti studentům na Národní třídě,“ stojí v prohlášení.

Podle akademiků je zcela na místě, pokud se veřejnost důrazně ohrazuje proti prezidentovu chování, které „je nehodné jeho úřadu“.

„Z tohoto důvodu považujeme za velmi nešťastné, že jste se sám od jednání prezidenta ani v nejmenším nedistancoval, a naopak jste odsoudil protesty proti němu,“ uvádějí autoři výzvy.

Kdy, když ne 17. listopadu?

Podle nich až na pár jedinců, kteří házeli vejci, nebyli na demonstraci výtržníci, což se ukázalo, když projevy zahraničních státníků byly vyslechnuty v tichosti a odměněny potleskem.

„Zejména vřelé a pozitivní reakce shromáždění na zmínky o lidských právech, situaci na Ukrajině či odkazu Václava Havla v projevech těchto státníků ukázala, že protestujícím šlo o obhajobu základních demokratických hodnot a tradic,“ zdůvodňují.

Odmítají Zimovo tvrzení, že si demonstranti měli najít jinou příležitost k protestům. Autoři připomínají, že Zeman původní program na Národní třídě zrušil a ceremoniál na Albertově tedy byl jedinou příležitostí, jak dát prezidentovi nesouhlas najevo osobně.

Jansta jako plivanec

Akademikům vadí také fakt, že studentské vůdce na ceremoniálu reprezentoval Miroslav Jansta, polistopadový poslanec KSČ a později KSČM, jehož vystoupení považují za „výsměch a plivnutí do tváře účastníkům sametové revoluce”.

„To, že jste připustil, aby studenty roku 1989 reprezentovala takto pochybná osoba, lze považovat za selhání z Vaší strany i ze strany organizátorů akce. Za těchto okolností se nemůžete divit, že byl pískotem a skandováním přerušován i Váš projev či projev moderátorky,“ zlobí se akademická obec.

Závěrem dopisu byl Zima vyzván, aby přehodnotil své dosavadní stanovisko a omluvil se.

Zima: Kritizoval jsem jen vrhače vajec

V reakci na otevřený dopis se Zima nechal slyšet, že nikdy nezpochybňoval právo na vyjádření na nesouhlasu s prezidentem. Jeho prý také znepokojují některá prezidentova vyjádření a z některých Zemanových postojů je rozčarován. Podle něj je i velmi hlasitý a jednoznačně formulovaný protest součástí demokracie.

„Házení vajíček ze strany některých demonstrantů nicméně považuji za neslušné. Právě těchto demonstrantů, kteří kromě útoku na prezidenta projevovali nevoli i při zpěvu studentské hymny, se týkalo mé prohlášení z minulého týdne,“ vysvětlil.

„Vyzněla-li moje slova tak, že kritizuji všechny demonstranty na Albertově, omlouvám se, neboť to nebylo mým úmyslem,“ dodal rektor.

Zima minulý týden po připomínce událostí roku 1939 a 1989 kritizoval „hlasité protesty některých účastníků, které narušily nejen projevy vystupujících, ale i hudební vystoupení univerzitního sboru“.

„Hvízdot ozývající se při zpěvu studentské hymny považuji za neúctu a pošlapání památky těch, kdo stáli na Albertově v roce 1939 a 1989,“ uvedl Zima.