Nerovnost mezi bohatými a chudými pociťuje jako zdroj napětí přes 63 procent Čechů, uvádí agentura STEM. Tento názor překvapivě nezastávají jenom lidé s menšími příjmy, ale je rozšířen mezi všemi sociálními skupinami.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Převažuje tedy i mezi bohatými a materiálně dobře zajištěnými lidmi. Přitom však velikost majetku není automaticky určující, zda Češi konkrétní osobu vnímají negativně či pozitivně.

Majetný Karel Schwarzenberg a miliardář Andrej Babiš dostali od lidí výraznou podporu ve volbách. Jaromíra Jágra nikdo nevnímá jako bohatého člověka, ale jako vynikajícího hokejistu a sportovní ikonu.

„Při bližších zkoumáních se ukazuje, že spíše než výše konta rozhoduje vystupování, styl života a projevované názory, v neposlední řadě také způsob nabytí majetku,“ říká finanční poradce František Macháček.

Politika už tolik nehraje roli

Podle dřívějšího průzkumu agentury STEM se 78 procent Čechů domnívá, že rozdíly v příjmech by se měly zmenšit. V Česku jsou přitom podle analýz Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i čtvrtstoletí po přechodu ekonomiky na tržní hospodářství jedny z nejnižších rozdílů v příjmech mezi bohatými a chudými.

Zatímco například v Brazílii je příjem pětiny nejbohatších domácností téměř 16krát vyšší než příjem pětiny nejchudších, v Česku dosahuje tento poměr v příjmech 3,57násobku, vyplývá z tabulky OECD zaměřené na příjmovou nerovnost.

Nejnižší příjmové rozdíly v Evropě jsou ve Skandinávii (Dánsko, Norsko, Finsko, Švédsko a Island) a ve východní Evropě (Česká republika, Slovinsko, SlovenskoMaďarsko). Zhruba napůl českou společnost štěpí rozdílné politické názory a stejný zdroj napětí ve společnosti představují vztahy mezi majoritní společností a minoritami.

Politologové současně poukazují na skutečnost, že prosazovat určité politické hodnoty považuje za významné pouze 31 procent Čechů. Ve všech žebříčcích důležitých životních hodnot zaujímá angažovanost pro politická hnutí téměř vždy jedno z posledních míst, uvádí centrum pro výzkum veřejného mínění.

Češi rovněž nijak masově nechodí k volbám, ochota občanů pracovat v politických stranách rok od roku klesá. Napětí panuje podle 60 procent Čechů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Nejostřeji tento názor zaznívá mezi dělníky, úředníky a nezaměstnanými.