Přesně tolik dá dohromady po navrženém čtrnáctiprocentním růstu základní plat pražského poslance či senátora spolu s náhradami na dopravu, stravu a reprezentaci.

Ačkoli se většině lidí žijících z průměrné mzdy nemusí taková neskromnost vůbec líbit, o výši prebend politiků teď nejde. Běží o to, jak se někteří poslanci pokoušejí bez mrknutí oka vytvářet mýty, které mají ospravedlnit zvýšení jejich vlastních platů.

Už se nebudeme trapně dohadovat

Mýtus první: navrženým poslaneckým řešením se vyhneme každoročním trapným a traumatizujícím debatám o svých platech.

„Neměli bychom se k tomu vracet každý rok. To si myslím, že je i pro nás všechny nedůstojné,“ prohlásil ve shodě s dalšími kolegy šéf klubu Úsvit Radim Fiala. „Považuji za naprosto správné, že o platech nebudou rozhodovat poslanci,“ přidal se šéf klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Vývoj platu základního poslanců a senátorů (bez náhrad)
Platnost od
Plat v Kč
1.1.199313 000
1.1.199416 100
1.4.199617 000
1.7.199631 200
1.1.199733 700
1.1.199939 500
1.1.200141 900
1.3.200246 500
1.1.200554 500
1.1.200657 600
1.1.200761 400
1.1.201059 000
1.1.201155 900
 zdroj: ČTK

Jenže fakta jsou trochu jiná. Traumatizující okamžiky – a to lze v tomto případě pochopit – prožívali zákonodárci v posledních sedmi letech dvakrát. A to ve chvílích, kdy Topolánkova a Nečasova vláda naordinovala všem ústavním činitelům snížení a následně zmrazení příjmů. V rámci jakési solidarity se státními zaměstnanci, kteří rozhodnutím tehdejší pravicové většiny kvůli krizi a úsporným opatřením taky utřeli nos.

Objevují objevené

A pokud se předtím museli politici bavit o svých platech, pak to bylo proto, že senátoři v duchu kuberovského hesla „Nejsme žádní srabi, protože voliči snižování našich platů stejně neocení“ v tichosti propašovali do policejního zákona přílepek, kterým jejich příjmy po tehdejším povodňovém půstu poskočily směrem nahoru.

Mýtus druhý: platy ústavních činitelů budou konečně navázány na vývoj platů v nepodnikatelské sféře formou tzv. autopilota a politici o nich nebudou muset pravidelně rozhodovat. Neboli pokud se zvýší platy ve veřejné sféře, automaticky vzrostou také příjmy politiků.

„Měli bychom to vyřešit jednou provždy, aby v tom byl nějaký systém,“ nechal se slyšet šéf sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD), který navržený systém označil platovým automatem.

„Poslanci by neměli rozhodovat o svých platech. Bude se to odvíjet průměrným platem státní sféry. Pokud se nebude ekonomice dařit, půjdou platy dolů i poslancům. Pokud se bude dařit, pak se to bude samovolně regulovat. Je to dobrý model a konečně skončí diskuse o to, jestli tolik nebo tolik,“ prohlásil místopředseda výboru Jan Volný (ANO).

A argument šéfa klubu ODS Zbyňka Stanjury? „Od začátku jsme říkali, a ostatní kluby s tím souhlasily, že má být systémové řešení, kdy platy ústavních činitelů i soudců budou navázány buď na platy soudců, nebo na průměrný plat ve veřejné sféře,“ uvedl.

Jenže i tentokrát poslanci mlží. Právě na automatickém systému je od samého počátku od roku 1995 postaven platový zákon, který formou různých koeficientů a jasně stanovené platové základny vycházející z průměrné mzdy ve veřejném sektoru zaručuje provázanost příjmů placených ze státní kasy bez libovůle politiků.

Pokud platy ve státním sektoru rostou, spolu s nimi si polepší i vrchnost. Pokud stagnují, doplatí na to i politici.

Fakt, že si poslanci a senátoři v minulosti dobrovolně snížili a zmrazili své příjmy, ale na systému nic nezměnil, jen neběžel každý rok podle pravidel.

Jak dosáhnout svého

Mýtus třetí: dohodou poslaneckých klubů jsme museli urychleně zabránit skokovému růstu platů od začátku příštího roku. „Chtěli jsme zažehnat variantu, že by se od ledna plat politiků navýšil o 26 procent,“ uvedl Volný.

Místopředseda Sněmovny a lidovců Jan Bartošek poznamenal: „To, co se momentálně v Poslanecké sněmovně děje, je, že se podaří zabránit nehoráznému zvýšení platů o 26 procent.“

I tentokrát hlavní aktéři zamlčují, oč ve skutečnosti běží. Sněmovna totiž měla dost času, jak schválit vládní návrh novely platového zákona.

Bez ohledu na partajní trikot

Do dolní komory dorazil už na konci července. Ale počítal jen s „nedůstojným“, jak mnozí tvrdí, jednoprocentním růstem, tedy o pětistovku měsíčně. Přitom třeba Schwarzenbergova strana už ve svém loňském volebním programu slibovala, že nedopustí rozmrazení platů.

Nyní si ale obstrukcemi a opakovaným oddalováním debaty o zákoně poslanci vytvořili vhodný prostor, jak si vyvzdorovat své a stopku čtvrtinovému rozmrazení vydávat za svůj záslužný čin. Bez ohledu na partajní trikot.

Dohodě nejspíš nezabrání ani premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který vzkázal, že základní plat politiků by se měl zvednout maximálně tak jako zaměstnancům ve státním sektoru. „Já navrhl růst o 3,5 procenta a můj názor se nemění,“ prohlásil s tím, že o věci chce ještě hovořit se svými poslanci. Stojí však před ním bariéra složená z poslanců všech barev.

Pokud by se tuto bariéru premiérovi nepodařilo prolomit a návrh Sněmovnou prošel, Senátu by nezbylo, než se podvolit.

 Současné platy ostatních ústavních činitelů
FunkcePlat v Kč
Prezident186 300
Premiér, předsedové komor parlamentu150 100
Místopředseda vlády128 900
Místopředsedové parlamentních komor a ministři106 600
Předseda parlamentního výboru78 700
zdroj: ČTK