Článek
„Pamatuji si živě tehdejší požadavky revoluce a tehdejší atmosféru. Byla to atmosféra blízkosti. Tu atmosféru si neseme v sobě a s určitým smutkem, protože víme, že se nedá v České republice v takové míře opakovat,“ vyprávěl Sobotka studentům.
Mladým lidem vysvětlil, že v listopadu 1989 lidé nedemonstrovali jen za změnu politického režimu. Svým postojem bojovali i za zdravé životní prostředí a zdravý vzduch. „Byla to touha svobodně cestovat, touha po prosperitě, kterou jsme viděli v západních zemích. Bylo to znechucení stagnací a neefektivitou tehdejší ekonomiky,“ objasnil.
Události listopadových dnů před 25 lety přirovnal k vlně českého odporu proti nacismu v roce 1939. „Já myslím, že nesmíme ani na okamžik zapomenout na lidi, kteří to nevzdali a hájili slušnost a demokratické hodnoty i za cenu toho, že žili v chudobě, byli vězněni,“ připomněl premiér.
Nebyli jsme připraveni
Domnívá se však, že ačkoliv komunistický režim v tehdejším Československu padl až jako v jedné z posledních zemí východního bloku, společnost na to nebyla připravená.
„My jsme si v 90. letech po pádu totality prošly obrovskou spoustou slepých uliček – byla to kuponová privatizace, bankovní socialismus, zásada, že ekonomové mají utíkat před právníky a řeči, že není rozdíl mezi čistými a špinavými penězi.. Bylo to dlouhé čekání na skutečný právní stát. To všechno sebralo lidem velkou část iluzí a nadějí z listopadu 1989,“ uvedl předseda vlády.
Největším problémem politiky 25 let od revoluce podle Sobotky je, že lidé nechodí k volbám. „Politické strany od roku 1989 prošly obrovskou proměnou. V roce 1990 vstupovali do politických stran a hnutí idealisté. Někdy kolem poloviny 90.let se strany začaly měnit a začaly sloužit jako výtah k moci a přitáhly úplně jiný typ lidí. Hrozí nám vyprázdnění demokracie, pro kterou jsme se rozhodli,“ uvedl premiér.
Situace je však podle jeho mínění řešitelná a pomůže jí, pokud média zůstanou svobodná. „Důležitou součástí svobody je svoboda médií. V posledních letech zažíváme proces, kdy se vlastnictví médií koncentruje v rukou českých podnikatelů. Já jsem přesvědčen, že menší konflikt zájmů zajišťovali zahraniční vlastníci médií,“ uvedl Sobotka.
„Nejde jen o to, co novináři napíšou, ale o to, co novináři nenapíšou,“ upřesnil. Demokracie podle jeho mínění potřebuje aktivní a odvážné občany. Česká republika prý potenciál schopných a odvážných lidí má. Podle Sobotky neexistuje důvod, aby se Česká republika nemohla po vzoru masarykovského období zařadit opět mezi nejvyspělejší země.
„Chtěl bych vás vyzvat, abychom zacházeli s listopadem 1989 jako s trvalou výzvou. Rok 1989 patří k tomu nejlepšímu, co máme z našich dlouhých dějin k dispozici,“ uzavřel svůj projev premiér a sklidil dlouhý potlesk.
Bez Havla jinak
Bývalý senátor a disident Petr Pithart přítomným studentům připomněl, že Sametová revoluce by neproběhla tak, jak proběhla, bez bývalého prezidenta Václava Havla. „Bez autority Václava Havla by listopad proběhl jinak. Politika se může a má dělat tak, aby na ní bylo vidět. Aby se nelhalo a nešvindlovalo,“ uvedl.
Čelný představitel Občanského fóra Petr Kučera zase podotkl, že Českou republiku v současné době poškozuje prezident Miloš Zeman, který přinesl ještě hlubší bulvarizaci politiky.
Za možný problém považují někteří diskutující v Právnické fakultě angažmá podnikatele Andreje Babiše ve vládě.
Ale Sobotka obavy mírní. „Pokud se domluvíte s Andrejem Babišem, tak je to stanovisko hnutí ANO. V tom je to jednodušší,“ zasmál se Sobotka. „Já si myslím, že demokracie je dostatečně silná. Pokud budeme mít právní stát a bude fungovat ústavní systém, tak lidé mají vždy možnost rozhodnout se a volit v tajných volbách a špatnou vládu vyměnit,“ dodal.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) zase dodal, že 25 let po revoluci má Česko obrovský dluh v sociální oblasti. „Jsou tu staří lidé, lidé, co nemají práci a nemají možnost zajistit si důstojné podmínky,“ uvedl.
I tak se však v současném režimu cítí šťastný a za listopad 1989 je vděčný. „Nejhezčí byl pocit, že ten tehdejší režim je pryč. Bylo neuvěřitelné, jaká nádherná atmosféra ve společnosti byla. Já na toto období vzpomínám jako na nejhezčí období svého života. Je to nesdělitelné pro toho, kdo něco takového nezažil,“ uvedl.
Studentský mluvčí listopadu 1989 Martin Klíma se domnívá, že i dnešní studenti by jistě byli schopni vyjít do ulic v případě, že by cítili, že je to potřeba. „Součástí toho, že je člověk mladý, je právě jistá schopnost a neschopnost domýšlet důsledky svých činů. Já jsem přesvědčen, že i mezi dnešními studenty by se našla skupina lidí, která by byla ochotná vyjít do ulic. Není potřeba si tehdejší studenty idealizovat. Studentů byly desetitisíce a ne všichni se účastnili,“ uvedl.
Aula Právnické fakulty byla v sobotu plná. Diskuzi s názvem Listopad 1989 – Trvalá výzva připravila škola ve spolupráci se Spolkem českých právníků Všehrd a Úřadem vlády.
.
