To by mohl být úspěšný recept toho času nezařazeného poslance Petra Kotta, který se proměnil ze sněmovního otloukánka na žádaného zachránce koalice a teď i opozice.

Když si Kott loni v době schvalování zákonů reformy veřejných financí přespříliš přihnul, pohoršení občanští demokraté se svým kolegou nechtěli mít nic společného.

Například místopředseda ODS Petr Nečas v září prohlásil: "Kdyby v kterémkoli jiném zaměstnání kvůli opilosti nepřišel do práce, dostal by na hodinu padáka." Občanským demokratům bylo Kotta "lidsky líto" a vzápětí zdůrazňovali, že se na kandidátku dostal jen omylem. Další z místopředsedů ODS Jan Zahradil byl pak znechucen, když Kott po svém vyloučení naznačil příklon k vládní koalici.

Tenhle přístup však nebyl ničím jiným, než řekněme politickým pragmatismem, jemuž sami občanští demokraté holdují v minimálně stejné míře. "Jsme přístupni jednání s panem Kottem, nejsme vůči němu uzavření," potvrdil tento týden Nečas.

V nastalém boji o počty poslaneckých mandátů se prostě ztracený syn Kott ODS opět hodí, vše je odpuštěno. Je to svým způsobem logické, i když občanští demokraté teď vypadají trochu jako pokrytci.

PRÁVO 1. července