„Že si sám naspořím na pohřeb, je moje jediná jistota, že se dočkám důstojného rozloučení. Že se ty peníze musí použít jedině na pohřeb, mám napsáno i v závěti,“ svěřil se Právu osmdesátiletý Karel.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Jeho krok má podle ekonomů logiku. V České republice totiž roste počet tzv. sociálních pohřbů, kdy rodina náklady přenese na stát. Jen loni to bylo v 1500 případech. Rodina to zdůvodňuje vlastní špatnou ekonomickou situací.

Navíc raketově roste i počet pohřbů bez obřadu. V současnosti představují i 40 procent z celkového počtu pohřbů.

Toto číslo koresponduje se zjištěním statistiků, že pro zhruba 40 procent rodin je nepředvídaný výdaj ve výši kolem 10 tisíc velkým problémem. A pohřeb bez obřadu stojí právě kolem deseti tisíc. Běžný pohřeb přijde na 22 tisíc korun.

Přechod na penzi pořádným šokem

Velký nárůst počtu sociálních pohřbů a pohřbů bez obřadu nastal v roce 2008, kdy stát přestal vyplácet pětitisícový příspěvek na poslední rozloučení.

Přitom pohřeb bez obřadu stojí dnes už kolem deseti tisíc a běžný pohřeb přijde na 22 tisíc korun. Tím ale náklady nekončí. Je třeba platit hrobové místo, což jsou další tisíce.

Například desetileté nájemné za standardní hrob o velikosti tři metry čtvereční vyjde na 2500 korun. Jen v Praze dluží lidé za tyto poplatky milióny.

Rozvolnění rodinných vztahů 

Nárůst pohřbů bez obřadu je ale podle sociologů spíše než důsledkem chudoby výrazem uvolnění vztahů v rodině. Vytěsňujeme smrt ze života a neumíme se důstojně se svými nejbližšími rozloučit.

Jak vyplývá z analýzy Centra pro výzkum veřejného mínění, podle 81 procent Čechů a Češek je zabezpečení na stáří v naší zemi špatné. Pro více než 92 procent seniorů bude navíc jejich jediným hlavním příjmem v důchodu státní penze. Ta se v průměru pohybuje kolem jedenácti tisíc korun.

„Přechod z běžného platu na důchod je pro většinu lidí finančním šokem,“ potvrzují finanční analytici. Pokud je však senior v dobrém zdravotním stavu a má rodinu s dobrými mezilidskými vztahy, finanční nebo jiné problémy zpravidla nepřicházejí.

„Základem je myslet v rodině včas na situace, které mohou s odchodem do důchodu nastat,“ říká Miloš Hájek, ředitel Ústavu sociálních služeb v Praze 4.
„Vždy se dá včas najít mix služeb nebo typ zařízení, které vyhovují finančním možnostem,“ dodává.

Třetina Čechů si na stáří nespoří

Například náklady na pobyt v domě s pečovatelskou službou, v němž senior bydlí ve vlastním bytě a využívá specializované služby, by měla pokrýt průměrná penze a příplatky na péči.

Pobyt a strava v domovech seniorů vychází v průměru kolem dvanácti tisíc.
Finanční problémy ale nastávají, když senior ztratí schopnost starat se sám o sebe, vážně onemocní a vyžaduje specializovanou péči.

Pobyt ve specializovaném soukromém zdravotnickém zařízení, které poskytuje 24hodinovou péči i pro velmi vážně nemocné, vyjde na 1000 až 1500 korun denně. Ročně tak náklady dosahují i 360 tisíc. Pak jsou rozhodující právě úspory.

Přes rostoucí snahu mít na seniorské období dostatek finančních rezerv si ovšem třetina Čechů na stáří vůbec nespoří. Zdůvodňují to tím, že jsou chudí a v jejich rodinném rozpočtu se peněz na spoření prostě nedostává.

Podle finančních analytiků si však určitou finanční rezervu může vytvořit každý. Vyplatí se odkládat třeba tři stovky měsíčně. Jen je třeba začít už v mládí, od první výplaty.