Článek
Mezi nejčastější metody, jak druhého záměrně uvrhnout do zmatku, je brát mu došlou poštu. Ztrácí tak dlouhodobě přehled o složenkách, upomínkách či výzvách například ohledně dopravního přestupku. A ty pak padají do mlýnice vymáhání.
„Měli jsme zlý rozvod. Manželka se mstila, kde mohla. Stopila mi upomínky k úhradě leasingu na auto. Úplně jsem na to v těch nervech zapomněl. Nakonec jsem přišel o auto, které jsem platil dva roky, a ještě na mne přišla exekuce kvůli padesáti tisícům včetně nákladů na exekutora,“ napsal Právu padesátiletý Pavel S. z Prahy.
Běžné je, že právě kvůli ztracené poště lidé nezaplatí povinné ručení či pojistky. Mají pak škraloup v oficiálním bankovním registru dlužníků, což jim zhoršuje u finančních institucí pozici a zdražuje případný úvěr.
Pozor na pojistky
Povinné ručení zase nekompromisně vymáhá kancelář pojistitelů. Podle advokátů na rodinné právo je braní pošty ve společném trvalém bydlišti běžná taktika, jak to druhému osolit. V některých případech to dochází až tak daleko, že se z takto vyrobených dlužníků stali bezdomovci.
„Jeden z mých klientů měl velmi zdlouhavý rozvod, kvůli neshodě ohledně péče o děti a výši výživného. Protistrana se ho snažila všemožně u soudu deklasovat, ale nic pořádného na něho nemohli najít. Chodil do práce, vydělával, nepil, nebral drogy, nebyl trestaný, neměl žádný vroubek ani z mládí. Po celou dobu rozvodu, který jen ohledně dětí trval bezmála dva roky, platil manželce veškeré energie v jejich domě, v němž fakticky bydlela už jen ona,“ vzpomíná jeden ze známých pražských advokátů.
Když probíhalo jedno ze zdlouhavých vyhrocených soudních stání, advokátka manželky na muže vytáhla, že je dlužník, protože v domě neplatí vodu. Jednalo se o první upomínku na uhrazení záloh ve výši zhruba osmi tisíc korun.
Byla zaslána na jméno muže na trvalé bydliště v domě, kam právě kvůli doručené poště zajížděl. Upomínka byla téměř dva měsíce po splatnosti. Nevěděl o ní, v došlé poště ve společném domě nebyla.
Až se najednou objevila v ruce advokátky jeho stále ještě manželky. „Okamžitě to uhradil, ale byl to jasný podraz,“ konstatoval advokát.
Jeden si půjčí bez vědomí druhého
Jindy si zase jeden z manželů vezme bez vědomí druhého půjčku. Nemá přitom dostatečný příjem, a tak splátky včetně nákladů na exekuce spadnou na partnera, aniž ten cokoliv o vznikajícím dluhu tuší, a nemá tedy možnost ho zarazit nebo včasnou úhradou snížit.
Když si totiž někdo bere půjčku, tak i když je ve stavu manželském, žádný zákon nestanovuje povinnost, že o tom druhý musí být informován. Přitom za dluhy vzniklé v manželství odpovídají podle zákona oba.
Na druhou stranu podle právníků není moudré, když už jsou manželé v rozvodovém řízení, aby si jeden z nich bez vědomí druhého půjčku bral. „Soud může v takovém případě jednání toho, kdo si půjčku vzal, označit za účelové, a druhý má pak tudíž šanci vyváznout,“ dodal advokát.
Má-li člověk už pochybnosti o tom druhém nebo plánuje podat návrh na rozvod, měl by si proto jako jeden z prvních kroků vyřešit právě poštu. Potíž je ovšem v tom, že rozpad manželství není ze dne na den.
Trvalé bydliště hned změnit nelze
Trvá měsíce i roky, takže jeden nebo druhý mnohdy nemohou obratem změnit oficiálně své bydliště. A někdy to ani tak narychlo nejde, i když fakticky už bydlí jinde, protože by druhá strana u soudu argumentovala, že partner svévolně opustil domácnost, což může mít dopady na majetkové vyrovnání.
Navíc by se ten, kdo odchází, jen obtížně dostával například do společného rodinného domu, pokud by se v něm obratem zbavil trvalého bydliště. Stačí na něj zavolat policii s vymyšlenou situací, že hrozí napadení.
Policie nemá moc možností na místě soudit, kdo za hádkou stojí. Ten, kdo nemá v místě vedeno trvalé bydliště, obvykle musí vzít zpátečku, byť má v domě své věci a objekt je ve společném jmění manželů.
Nejjednodušší a nejlevnější možností, jak se bezpečně dostávat k došlé poště, o níž ale mnozí lidé nevědí, je požádat poštovní pobočku v místě trvalého bydliště o zřízení tzv. odnášky.
Ochranu před dluhy projednává Sněmovna
Ve Sněmovně nyní prochází schvalovacím procesem vládní návrh, aby exekutoři museli respektovat rozdělení společného jmění manželů. Nové pravidlo by se vztahovalo na smlouvy či rozhodnutí, jež jsou zapsány ve veřejném seznamu listin o manželském majetkovém režimu, vedeném Notářskou komorou.
Dosud se k těmto smlouvám či rozhodnutím nepřihlíží. Manžel dlužníka musí podávat tzv. vylučovací žalobu a soud teprve rozhoduje o vyloučení majetku z exekuce nebo z výkonu rozhodnutí.
Podle vládní předlohy by z exekuce měla být vyjmuta také polovina peněz na společném bankovním účtu manželů, nejméně dvojnásobek životního minima. Nezadlužený z manželů bude mít také právo pozastavit exekuční rozhodnutí, bude-li předmětem exekuce společný majetek.